Zatímco ještě k 1. srpnu evidoval německý Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) zhruba 26,8 tisíce kladně vyřízených spisů, během srpna tempo vyřizování citelně zrychlilo. K 1. září 2026 se celkový počet schválených žádostí téměř zdvojnásobil na přesných 52 473. Současně narostl i objem vyplacených prostředků z původních 117 milionů na nynějších 230 milionů eur (v přepočtu přibližně 5,75 miliardy korun).
Úřad čelí velkému náporu od chvíle, kdy spolková vláda záchranný dotační balíček spustila. Už v průběhu srpna BAFA hlásila překonání hranice 100 000 podaných žádostí, takže úředníky čeká ještě zpracování desítek tisíc dalších formulářů. Rychlejší tempo schvalování je nicméně pro trh pozitivním signálem, že se byrokratické soukolí konečně rozběhlo.
Dotace míří k lidem, kteří by si elektromobil jinak nekoupili
Statistika BAFA přináší podrobný vhled do sociální skladby žadatelů. Podpora je totiž odstupňovaná podle zdanitelných příjmů domácnosti a počtu nezaopatřených dětí. Přesně polovina všech dosud schválených žádostí připadá na nejnižší příjmovou kategorii, tedy domácnosti se zdanitelným ročním příjmem do 45 000 eur (zhruba 1,13 milionu korun hrubého ročně). Dalších přibližně 24 000 schválení spadá do navazujících středních příjmových pásem. Dvě nejvyšší příjmové kategorie dohromady nedosáhly ani na 2 000 schválených dotací.
Systém tak v praxi plní svůj hlavní účel – zpřístupňuje elektrická auta střední třídě a rodinám s běžnými příjmy. Většina žadatelů (34 500) sice neuplatnila bonus na nezletilé dítě, kvůli čemuž nedosáhli na teoretické maximum 6 000 eur, přesto průměrná vyplacená částka na jednu schválenou žádost činí 4 380 eur (zhruba 109 500 Kč). To je mírný nárůst proti červencovému průměru 4 350 eur.
Z pohledu typu pohonu je volba německých řidičů jednoznačná: 91,4 procenta schválených vozidel tvoří čisté bateriové elektromobily (BEV), zatímco plug-in hybridy (PHEV) představují pouhých 8,6 procenta. Pokud jde o formu pořízení, poměr mezi přímým nákupem do vlastnictví a leasingem zůstává prakticky vyrovnaný 50 : 50.
Žebříček značek a modelů: Tesla vede, Elroq září na stříbrné příčce
Před spuštěním programu panovaly v Německu obavy, že peníze daňových poplatníků masivně odtečou na konta čínských značek. Zářijová data však ukazují podstatně vyváženější realitu. Pozici nejúspěšnější samostatné značky si upevňuje Tesla s 8 141 schválenými dotacemi, avšak hned na druhém místě figuruje Škoda Auto se 4 522 schválenými vozy.
| Pořadí | Značka / Koncern | Schválené dotace (ks) |
|---|---|---|
| 1. | Tesla | 8 141 |
| 2. | Škoda | 4 522 |
| 3. | Cupra | 3 155 |
| 4. | Volkswagen | 3 062 |
| 5. | Hyundai | 2 982 |
| 6. | Stellantis / Leapmotor | 2 936 |
| 7. | BYD | 2 831 |
| 8. | Kia | 2 722 |
| 9. | Renault | 2 655 |
| 10. | BMW | 2 266 |
Ještě zajímavější je pohled na konkrétní modely. Mezi jednotlivými vozy sice dominuje Tesla Model Y (5 407 ks), na skvělém druhém místě se však usadila mladoboleslavská novinka Škoda Elroq s 3 174 schválenými žádostmi. Překonala tak jak levnější Teslu Model 3 (2 716 ks), tak městský Hyundai Inster (2 063 ks) i domácí Volkswagen ID.3 (1 972 ks).
Kompaktní Elroq, který v našem katalogu nabízí s 61kWh baterií dojezd 453 km WLTP a startuje na částce 882 000 Kč (případně ve vrcholné verzi Elroq RS s pohonem 4x4), se v Německu trefil přesně do poptávky po praktickém a cenově dostupném rodinném autě. Na sedmém místě žebříčku modelů se drží BMW iX1 (1 313 ks), následované Fiatem 500e (1 268 ks), Citroënem ë-C3 (1 211 ks) a Cuprou Born (1 191 ks).
Čínská konkurence a blížící se pravidlo „vyrobeno v EU“
Ačkoliv čínský gigant BYD zaznamenal 2 831 schválení na celou značku, žádný z jeho jednotlivých modelů se do první desítky neprobojoval. Místo toho z asijských novinek boduje především minivůz Leapmotor T03 (1 700 kusů na 6. místě), který v Evropě vzniká a prodává se díky společnému podniku s nadnárodním koncernem Stellantis.
Německá dotační pravidla se navíc v dohledné době mohou zpřísnit. Už dříve jsme psali o tom, že německé dotace na elektromobily dostanou evropský filtr podle vzoru francouzského systému. Vládní koalice CDU/CSU a SPD se dohodla na zavedení kritérií lokální výroby („Made in EU“), která by omezila podporu vozidel dovážených z Číny bez evropského výrobního podílu. Berlín nicméně nechce postupovat izolovaně, ale čeká na jednotná pravidla harmonizovaná na úrovni celé Evropské unie.
Že německý trh po předchozím útlumu znovu nabírá dech, potvrzují i celoevropské statistiky sdružení ACEA za první pololetí 2026: registrace čistě bateriových elektromobilů v Německu vzrostly meziročně o 48 procent na 368 006 vozů, zatímco poptávka po klasických benzinových motorech propadla o 18,2 procenta. Právě znovuzavedené státní pobídky hrají v tomto oživení klíčovou úlohu.
