Recyklace baterií dnes naráží na problém, který není na první pohled vidět. Dvě dodávky černé hmoty mohou vypadat podobně, ale jejich složení se liší podle chemie článků, výrobce i toho, jaký typ baterie recyklační linka zpracovala. Pro další provoz to znamená více měření, nejistotu při stanovení ceny a složitější plánování.
Prášek mezi baterií a novým materiálem
Černá hmota vzniká po mechanickém zpracování vyřazených lithium-iontových baterií. Recyklátor z bateriového systému nejprve odstraní obalové a další části, následně články rozebere a rozdrtí. Výsledný prášek nese nejcennější část obsahu baterie, tedy materiály z elektrod.
Teprve další chemické nebo metalurgické kroky z něj vyrábějí suroviny použitelné při produkci nových článků. Když ale odběratel přesně neví, co zásilka obsahuje, musí počítat s rezervou. Ta se promítá do ceny i do volby zpracovatelského postupu.
SHERLOCK připraví kvalitativní třídy
Nový německý výzkumný projekt se zaměří na standardizované kvalitativní třídy černé hmoty. Ty mají popsat její vlastnosti tak, aby stejný materiál dostal srovnatelné hodnocení bez ohledu na to, odkud pochází.
Na projektu spolupracují Fraunhofer ISC, Institut pro výzkum baterií MEET, německý Spolkový fyzikálně-technický ústav PTB, Eco Institute, Phase VISION a Pure Devices. Zapojení výzkumných institucí i firem ukazuje, že nejde pouze o laboratorní popis materiálu. Cílem je vytvořit systém, který se dá využít při kontrole dodávek a v běžném recyklačním provozu.
Projekt má řešit také samotné měření. Recyklátor potřebuje znát například zastoupení jednotlivých kovů, množství nežádoucích příměsí nebo podíl grafitu. Pokud firmy používají různé metody a různé limity, výsledky se obtížně porovnávají. Společné třídy by mohly tento rozdíl zmenšit.
Ekonomika rozhoduje stejně jako technologie
Standardizace sama o sobě baterie nerecykluje. Může ale zjednodušit okamžik, kdy se rozhoduje, kam materiál zamíří a kolik za něj odběratel zaplatí. Přesnější vstupní informace omezí nutnost opakovaných analýz a sníží riziko, že recyklační linka dostane směs s jiným složením, než očekávala.
Ekonomický tlak je v Evropě výrazný. Už dříve jsme počítali, že evropské zpracování baterií podle dostupné analýzy prodělává přibližně 47 Kč na každém kilogramu. Každý krok, který omezí zbytečné třídění, nejistotu a nevyužitou kapacitu, proto může rozhodnout o tom, zda se recyklační závod uživí bez podpory.
Výsledek projektu SHERLOCK nebude viditelný v konkrétním elektromobilu. Pokud se ale podaří zavést společný způsob hodnocení černé hmoty, může vzniknout přehlednější trh s materiálem z vyřazených baterií. Další otázkou zůstane, zda se na těchto třídách shodnou recyklátoři, výrobci článků i obchodníci napříč Evropou.
Zdroj: Electrive.
