BMW iX3 přišlo možná pět minut před dvanáctou. Ne proto, že by bylo technicky zastaralé, ale proto, že Evropa s vlastními moderními elektromobily čekala příliš dlouho. Dnes už má několik vozů, které se mohou postavit světové špičce: BMW iX3, Mercedes CLA Electric a Volvo EX60.
Evropské automobilky dlouho vyráběly elektromobily, které působily jako kompromis. Vzaly platformu původně navrženou pro spalovací motor, vložily do ní baterii a doufaly, že zákazník přijme vyšší cenu, kratší dojezd a pomalejší nabíjení jako daň za prémiovou značku.
To už dnes nestačí. Čínské automobilky ukázaly, že elektromobil může mít vysoký výkon, rychlé nabíjení, dlouhý dojezd i moderní software současně. Tesla zase dlouhodobě dokazuje, že efektivita a jednoduchost platformy mohou být důležitější než samotná velikost baterie.
Právě proto působí nové BMW iX3 tak důležitě. Nepřináší pouze další elektrické SUV. Je prvním výrazným výsledkem platformy Neue Klasse a pokusem BMW vrátit se do technologického čela. Jenže Mercedes CLA Electric a Volvo EX60 ukazují, že BMW už není samo.
BMW iX3 přišlo s technikou, kterou Evropa potřebovala
Nové BMW iX3 je první sériový model postavený na platformě Neue Klasse. BMW u něj změnilo elektrickou architekturu, baterii, elektromotory, software i způsob řízení vozu.
Vrcholná verze iX3 50 xDrive používá 800voltový systém, cylindrické články a konstrukci Cell-to-Pack. Využitelná kapacita baterie dosahuje přibližně 108,7 kWh. Podle konfigurace nabízí dojezd až 805 km WLTP a stejnosměrné nabíjení výkonem až 400 kW. Z 10 na 80 procent se má nabít přibližně za 21 minut.
To jsou čísla, která byla ještě před několika lety vyhrazena jen několika nejdražším elektromobilům. BMW je nyní nabízí v SUV střední třídy a základní iX3 40 se v Česku dostalo na cenu okolo 1,5 milionu korun.
Ještě důležitější než katalogové parametry je ovšem to, jak se auto chová na dlouhé trase. V testu Bjørna Nylanda zvládlo BMW iX3 50 xDrive cestu dlouhou 1 000 kilometrů za 8 hodin a 55 minut. Test probíhal při teplotě kolem 2 °C, tedy v podmínkách, které elektromobilům obvykle nepomáhají. BMW potřebovalo pouze dvě nabíjecí zastávky a dosáhlo spotřeby přibližně 254 Wh/km.
Nové iX3 tím ukázalo, že velká baterie nemusí automaticky znamenat pomalé cestování. Kombinace velké kapacity, rozumné spotřeby a rychlého nabíjení může být na dálnici skutečně účinná.
Jenže velká baterie není totéž co vysoká efektivita
BMW iX3 má také svou slabinu. Velká baterie znamená vysokou hmotnost a ta se projeví zejména mimo laboratorní cyklus. V jednom z dlouhodobých uživatelských měření vyšla průměrná spotřeba 22,3 kWh na 100 kilometrů.
To neznamená, že je iX3 neefektivní. Vzhledem k velikosti a výkonu jde stále o velmi schopné auto. Ukazuje to ale rozdíl mezi dvěma přístupy. BMW vsadilo na velkou baterii a dlouhý dojezd. Tesla a někteří čínští výrobci často kombinují menší akumulátor s nižší hmotností, lepší aerodynamikou a rychlým doplňováním energie.
BMW iX3 proto není dokonalým důkazem, že Evropa už všechno dohnala. Je ale důkazem, že evropské značky konečně zvládly postavit vůz na platformě, která je od začátku navržena pro elektromobilitu.
Mercedes CLA ukázal, že rychlost nemusí znamenat obří SUV
Mercedes se vydal jinou cestou. CLA Electric není velké SUV, ale aerodynamický sedan postavený na platformě MMA. A právě aerodynamika mu umožňuje dosahovat velmi dobrých hodnot bez tak obrovské baterie jako u BMW.
Mercedes CLA 250+ nabízí podle verze dojezd až kolem 790 km WLTP. Používá 800voltovou architekturu, baterii s využitelnou kapacitou přibližně 85 kWh a maximální nabíjecí výkon až 353 kW. Z 10 na 80 procent se podle výrobce nabije za 18 minut.
První reálné testy ukázaly, že nejde jen o papírové hodnoty. Edmunds s vozem ujel přibližně 699 kilometrů na jedno nabití. V kombinaci s nízkou spotřebou a rychlým nabíjením se CLA může stát jedním z nejpřesvědčivějších evropských elektromobilů pro dálkové cestování.
Mercedes navíc zapracoval na oblasti, která byla dlouho jeho slabinou: na softwaru. Platforma MB.OS má rychlejší odezvu, přehlednější prostředí a modernějšího hlasového asistenta. Nejde o detail. U elektromobilu software řídí nejen infotainment, ale také navigaci k nabíječkám, předehřev baterie, odhad dojezdu a část jízdních funkcí.
CLA tak ukazuje jinou definici technologické vyspělosti než BMW. BMW sází na velkou baterii a schopnost dlouhé trasy zvládnout s minimem zastávek. Mercedes kombinuje aerodynamiku, menší baterii, vysokou nabíjecí špičku a efektivitu.
Volvo EX60 přidává software a zcela novou platformu
Volvo EX60 je třetím vozem, který do této evropské technologické skupiny patří. V českých ulicích ho zatím téměř nepotkáte, protože jde o novinku, která teprve vstupuje do výroby a na trh. Technicky však představuje jeden z nejodvážnějších evropských projektů.
EX60 stojí na platformě SPA3, která je od počátku navržena pouze pro elektromobily. Volvo u ní používá 800voltovou architekturu, konstrukční integraci baterie do karoserie a velké hliníkové odlitky, které mají snížit hmotnost karoserie a zjednodušit výrobu.
Vrcholná verze P12 AWD má podle dostupných údajů výkon 500 kW, baterii s využitelnou kapacitou přibližně 112 kWh a dojezd až 810 km WLTP. Nabíjení z 10 na 80 procent má trvat přibližně 18 minut při výkonu až 370 kW.
Volvo ale nechce soutěžit pouze čísly. U EX60 sází také na software. Nabíjecí algoritmus od společnosti Breathe Battery Technologies má v reálném čase sledovat stav článků a udržovat vysoký nabíjecí výkon déle než tradiční řízení nabíjecí křivky. Vůz má zároveň centralizovaný výpočetní systém Hugin Core a hlubší integraci softwaru do celého auta.
Právě zde se ukáže, zda se Volvo poučilo z problémů modelu EX90. Moderní platforma je k ničemu, pokud zákazník čeká na opravy softwaru, navigace špatně odhaduje dojezd nebo se nové funkce odkládají. EX60 má všechny předpoklady být technologicky výjimečným autem, ale jeho skutečné hodnocení přijde až s prvními vozy na silnicích.
Evropská technologická špička není jeden vítěz
BMW iX3, Mercedes CLA Electric a Volvo EX60 nejsou stejné vozy a jejich výrobci nezvolili stejnou strategii.
- BMW iX3 sází na velkou baterii, dlouhý dojezd, 400kW nabíjení a novou elektronickou architekturu Neue Klasse.
- Mercedes CLA Electric těží z aerodynamiky, nižší spotřeby, 800voltového systému a velmi rychlého nabíjení v relativně kompaktním voze.
- Volvo EX60 kombinuje novou čistě elektrickou platformu, konstrukční integraci baterie, vysoký výkon a ambici postavit software do centra celého auta.
Všechny tři modely přitom spojuje jedna věc: nejsou pouze elektrickou verzí starého spalovacího auta. Každý z nich vznikl jako pokus vyřešit elektromobilitu od základů. Liší se v tom, jakou cestu k výsledku zvolil.
Proč BMW přišlo pět minut před dvanáctou
BMW nepřišlo skoro pozdě proto, že by iX3 neumělo konkurovat. Přišlo pozdě proto, že zákazníci už mezitím viděli, co dokážou Tesla, Zeekr, BYD, Hyundai nebo další značky. Evropští výrobci se nemohli donekonečna opírat pouze o značku, zpracování interiéru a jízdní vlastnosti.
Potřebovali nabídnout také dojezd, nabíjení, efektivitu a software. BMW iX3 to konečně, zdá se, dělá. Mercedes CLA ukazuje, že totéž lze zvládnout s menší baterií a důrazem na aerodynamiku. Volvo EX60 přidává vlastní pohled založený na nové výrobní platformě a centralizovaném softwaru.
Evropa tedy technologickou nabídku neztratila. Jen jí trvalo příliš dlouho, než přestala elektromobil považovat za derivát spalovacího auta. Současná trojice ještě nemá vyhráno — rozhodnou dlouhodobá spolehlivost, ceny, dostupnost servisu a skutečné zkušenosti majitelů. Už dnes ale ukazuje, že moderní evropský elektromobil může být technologicky stejně zajímavý jako nejlepší nabídka z Číny.
BMW iX3 tak možná skutečně přijelo pět minut před dvanáctou. Ale stále ještě je čas na to, aby Evropa předvedla, že se umí vzpamatovat.
Další články k tématu: analýza reálných dat BMW iX3, test 1 000 km BMW iX3 podle Bjørna Nylanda, uvedení Volva EX60.
