Proč záleží právě na NO₂
Oxid dusičitý (NO₂) je jedovatý plyn, který vzniká při spalování fosilních paliv – v automobilech, elektrárnách i průmyslových provozech. V dopravě je to jeden z nejvýznamnějších znečišťujících látek, protože vzniká přímo ve výfukovém potrubí spalovacích motorů, ať už benzinových nebo naftových. Na rozdíl od CO₂, jehož dopad na zdraví je především dlouhodobý a nepřímý (přes změnu klimatu), NO₂ působí na lidské zdraví bezprostředně.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zvyšuje dlouhodobá expozice NO₂ riziko astmatických záchvatů, bronchitidy, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice a dokonce rakoviny plic. Rozsáhlá metaanalýza 34 studií z celého světa publikovaná v časopise Science of the Total Environment prokázala, že každý nárůst koncentrace NO₂ o 10 µg/m³ zvyšuje riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin o 7 %. WHO proto v roce 2021 výrazně zpřísnila doporučený roční limit pro NO₂ – z původních 40 µg/m³ na pouhých 10 µg/m³.
Právě proto je každý doložený pokles koncentrace NO₂ tak významný. A právě proto je nová kalifornská studie tak důležitá – dokazuje, že elektromobily tento pokles prokazatelně urychlují.
Jak studie fungovala: Satelity místo pozemních stanic
Předchozí výzkumy naznačovaly, že elektromobily zlepšují kvalitu ovzduší, ale většina z nich se opírala o počítačové modely nebo projekce. Dřívější práce stejného týmu z roku 2023, která využívala data z pozemních monitorovacích stanic americké agentury EPA, sice naznačila spojitost mezi elektromobily a nižším znečištěním, ale výsledky nebyly statisticky průkazné – mimo jiné proto, že pozemní stanice pokrývají jen zlomek území.
Nová studie, vedená profesorkami Sandrah P. Eckel a Erikou Garcia z Keck School of Medicine při USC, proto zvolila jiný přístup. Výzkumníci využili data z přístroje TROPOMI (Tropospheric Monitoring Instrument) na evropské satelitní družici Sentinel-5 Precursor, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA). Tento senzor měří koncentraci NO₂ v troposféře s rozlišením přibližně 1 km² a pokrývá celou planetu.
Satelitní data o kvalitě ovzduší z období 2019–2023 byla porovnána s údaji o registracích bezemisních vozidel (BEV, PHEV a vodíkových vozidel) z kalifornského ministerstva motorových vozidel (DMV), a to napříč 1 692 poštovními oblastmi (ZIP Code Tabulation Areas) v celé Kalifornii. Výzkumníci přitom pracovali s ročními průměry a zaměřovali se na změny uvnitř jednotlivých oblastí v čase – tedy na to, jak se v konkrétním sousedství měnilo znečištění s přibývajícím počtem elektromobilů.
Klíčová zjištění: Čísla, která mluví jasně
Hlavní výsledek studie je jednoznačný: na každých 200 nových bezemisních vozidel registrovaných v jednom sousedství připadlo snížení roční průměrné koncentrace NO₂ o 1,1 %, s 95% intervalem spolehlivosti −1,19 % až −1,00 %. Typické kalifornské sousedství přitom za sledované období získalo 272 nových bezemisních vozidel.
Výzkumníci provedli řadu kontrolních analýz, aby vyloučili zkreslení. Po odstranění roku 2020 (poznamenaného pandemií covidu-19 a výrazným poklesem dopravy) byl efekt ještě silnější – pokles činil 1,32 % na každých 200 vozidel. Současně kontrolovali vliv cen pohonných hmot a změn v práci z domova.
Jako „pozitivní kontrolu" výzkumníci ověřili i opačný směr: v sousedstvích, kde přibylo 800 vozidel se spalovacím motorem, narostla koncentrace NO₂ o 0,80 %. Satelitní data byla navíc validována vůči měřením ze 123 pozemních monitorovacích stanic EPA za období 2012–2023. Korelace mezi satelitními a pozemními měřeními dosáhla hodnoty 0,825 (Spearmanův koeficient), což potvrzuje spolehlivost satelitního přístupu.
Kalifornie jako laboratoř pro celý svět
Kalifornie je pro tento typ výzkumu ideální testovací prostředí. Stát je největším automobilovým trhem v USA a zároveň nejdynamičtěji rostoucím trhem elektromobilů. Podle Kalifornské energetické komise (CEC) stát na přelomu roku 2025 překonal hranici 2,5 milionu kumulativně prodaných bezemisních vozidel. Od roku 2019 se kumulativní prodeje ZEV v Kalifornii zvýšily o více než 300 %.
Ve sledovaném období studie (2019–2023) vzrostl podíl bezemisních vozidel z 2 % na 5 % všech osobních automobilů v registru. To je stále relativně skromné číslo – a i přesto byl dopad na kvalitu ovzduší měřitelný. Jak uvedla hlavní autorka studie Sandrah Eckel: „Nejsme ani zdaleka u konce elektrifikace, ale náš výzkum ukazuje, že přechod na elektromobily v Kalifornii už teď přináší měřitelné rozdíly ve vzduchu, který dýcháme."
V prvním čtvrtletí 2025 tvořila bezemisní vozidla 23 % veškerých prodejů nových osobních vozidel v Kalifornii, přičemž přes 30 % všech ZEV prodaných v celých USA připadá právě na tento stát.
Zdravotní přínosy za biliony dolarů
Studie odhaduje, že úplný přechod na elektromobily by snížil koncentrace NO₂ v ovzduší o 61 % v USA a o 30 až 80 % v Číně. V kontextu zdravotních dopadů jde o obrovská čísla. Výzkumníci odkazují na modelové studie, podle kterých by plný přechod na bezemisní prodej osobních automobilů do roku 2035 a nákladních vozidel nad 4,5 tuny přinesl kumulativní zdravotní přínosy v hodnotě přes 1,2 bilionu dolarů mezi lety 2020 a 2050.
Tato čísla nezahrnují jen majitele elektromobilů. Snížení NO₂ se projeví v celém sousedství – dýchá ho každý, kdo v dané oblasti žije, pracuje nebo se pohybuje. Jak zdůraznila spoluautorka Erika Garcia: „Tento okamžitý dopad na znečištění ovzduší je skutečně důležitý, protože má i okamžitý dopad na zdraví."
Výzkumný tým z USC nyní pracuje na navazující studii, která porovnává data o registracích elektromobilů s počty hospitalizací a návštěv pohotovosti kvůli astmatu. Dřívější výzkum tohoto týmu naznačil, že 20 bezemisních vozidel na 1 000 obyvatel bylo spojeno s 3,2% poklesem astmatických urgentních příjmů.
Metoda s globálním potenciálem
Jedním z nejdůležitějších aspektů studie je její replikovatelnost. Data ze satelitu TROPOMI jsou veřejně a bezplatně dostupná a pokrývají prakticky celou planetu. Autoři výslovně uvádějí, že jejich přístup „má potenciál být zobecněn na lokality po celém světě, včetně těch, které nedisponují sítí pozemních monitorovacích stanic".
To je klíčový bod zejména pro rozvojové země, kde síť měřicích stanic prakticky neexistuje, ale kde přechod na čistší dopravu probíhá – například elektrifikace motocyklů v jihovýchodní Asii. Studie ale zmiňuje i evropské příklady, jako je přesun k cyklistice v Paříži, kde by satelitní metoda mohla kvantifikovat dopad na kvalitu ovzduší.
Pro evropská města, kde je doprava zodpovědná za podstatnou část emisí NO₂ a kde stále probíhá debata o načasování a rozsahu zákazu spalovacích motorů, poskytují kalifornská data tvrdý argument: elektromobily nesou měřitelné zdravotní přínosy ještě dříve, než se podíl bezemisních vozidel dostane na výrazně nadpoloviční úroveň.
Poznámka k terminologii
Studie se zabývá oxidem dusičitým (NO₂, anglicky nitrogen dioxide) – jedovatým plynem vznikajícím při spalování. Oxid dusný (N₂O) je zcela jiná chemická sloučenina, známá mimo jiné jako „rajský plyn". Uvedené výsledky se tedy vztahují výhradně k NO₂.
Možné dotazy
O kolik procent elektromobily snižují znečištění ovzduší oxidem dusičitým?
Podle studie z Keck School of Medicine na University of Southern California, publikované v lednu 2026 v časopise The Lancet Planetary Health, vede každých 200 nových bezemisních vozidel (elektromobilů, plug-in hybridů a vodíkových automobilů) registrovaných v kalifornském sousedství ke snížení průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) o 1,1 %. Při vyloučení pandemického roku 2020 z analýzy byl pokles ještě výraznější – 1,32 %. Studie je první, která tento vztah prokázala statisticky průkazným způsobem na reálných (nikoli modelovaných) datech.
Jaké zdravotní přínosy má snížení NO₂ díky elektromobilům?
Oxid dusičitý (NO₂) je jedovatý plyn, který zvyšuje riziko astmatických záchvatů, bronchitidy, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice a rakoviny plic. Světová zdravotnická organizace v roce 2021 zpřísnila doporučený roční limit NO₂ ze 40 na 10 µg/m³. Podle modelových odhadů citovaných ve studii by úplný přechod na elektromobily snížil koncentrace NO₂ v USA o 61 %, s kumulativním zdravotním přínosem přes 1,2 bilionu dolarů do roku 2050. Výzkumný tým nyní pracuje na porovnání dat o elektromobilech s počty hospitalizací kvůli astmatu.
Lze výsledky kalifornské studie aplikovat i na evropská města?
Ano – autoři studie výslovně uvádějí, že použitá satelitní metoda (přístroj TROPOMI na družici ESA Sentinel-5P) pokrývá celou planetu a data jsou veřejně dostupná zdarma. Metodu proto lze uplatnit i v evropských městech nebo kdekoli na světě, a to i v oblastech bez pozemní sítě monitorovacích stanic. Studie slouží jako proof-of-concept pro globální využití a výzkumníci zmiňují konkrétní příklady potenciální aplikace včetně evropských měst.
