Brusel si dal záležet. Industrial Accelerator Act, na jehož přípravě pracovala Komise pod vedením průmyslového komisaře Stéphana Séjourného celé měsíce, byl původně plánovaný na prosinec 2025. Kvůli vnitřním neshodám byl třikrát odložen – a do finální podoby se dostal až dnes. Komise zákon přijala 4. března 2026, čímž ho posílá do legislativního procesu Evropského parlamentu a Rady EU.
Pro oblast elektromobility a výroby baterií jde o jeden z nejvýznamnějších regulatorních kroků posledních let – byť s řadou otazníků ohledně finální podoby po parlamentních jednáních.
Co přesně Industrial Accelerator Act přináší?
Zákon zavádí tzv. požadavky na evropský obsah (Made in EU) při využití veřejných prostředků – tedy v zadávání veřejných zakázek a v podpůrných schématech financovaných z veřejných zdrojů. Týká se vybraných strategických odvětví: oceli, cementu, hliníku, automobilů a čistých technologií, mezi něž patří baterie, solární panely, větrné turbíny i komponenty pro elektromobily.
Konkrétní čísla jsou pro výrobce elektromobilů zásadní: elektromobily musí obsahovat nejméně 70 % komponent evropského původu (mimo baterii samotnou), jak uvádí Euobserver s odvoláním na uniklý návrh. U baterií a solárních panelů se počítá s postupným navyšováním podílu evropských komponent v průběhu tří let od vstupu zákona v platnost.
Zákon rovněž zavazuje členské státy k zavedení jednotného digitálního portálu pro stavební a průmyslová povolení, zřizuje takzvané Industrial Acceleration Zones – tedy průmyslové zóny se zrychleným schvalovacím řízením – a vyžaduje, aby každá zahraniční investice nad 100 milionů eur v klíčových odvětvích zajistila minimálně 50 % zaměstnanosti z řad evropských pracovníků.
Battery Booster: 1,8 miliardy eur pro evropské výrobce baterií
IAA přichází v přímé návaznosti na Battery Booster Strategy, kterou Komise přijala již v prosinci 2025 jako součást tzv. Automotive Package. Ten obsahoval mimo jiné i úpravu cílů pro emise CO₂ do roku 2035 a zjednodušení regulatorní zátěže pro výrobce vozidel.
Battery Booster Facility má z Inovačního fondu EU mobilizovat až 1,5 miliardy eur ve formě bezúročných půjček pro evropské výrobce bateriových článků ve fázi rozjezdu produkce. Dalších 300 milionů eur míří na projekty zaměřené na kritické suroviny. Celkový objem programu tak dosahuje 1,8 miliardy eur.
Komise spustí výzvu k podávání přihlášek v prvním čtvrtletí roku 2026 a první tranše by měly k vybraným firmám dorazit ještě letos. Podle informací webu Electrive však mezi unijními resorty stále probíhají jednání o přesných podmínkách čerpání, takže časový harmonogram nemusí být definitivní.
Kdo jsou kandidáti na podporu? Po krachu Northvoltu a Britishvoltu zbývají v Evropě zejména tři gigafábriky ve fázi rozjezdu: ACC (společný podnik Stellantis, Mercedes-Benz a TotalEnergies), Verkor (podporovaný skupinou Renault) a PowerCo (Volkswagen Group), která zahájila výrobu v Salzgitteru v prosinci 2025.
Čína drží klíče k bateriím – a EU to chce změnit
Proč Brusel jedná s takovou naléhavostí? Data mluví jasně. Vědecká analýza publikovaná v časopisu PMC upozorňuje, že Čína kontroluje přibližně 74 % světové rafinace lithia, asi 90 % kapacit pro rafinaci prvků vzácných zemin a 74 % rafinace kobaltu – tedy tří klíčových materiálů pro výrobu baterií. Tato koncentrace dodavatelského řetězce v jediné zemi vystavuje celý evropský průmysl geopolitickému riziku.
Čína navíc od roku 2023 postupně zavádí exportní omezení na grafit a prvky vzácných zemin, čímž účinně testuje odolnost evropských dodavatelských řetězců. Právě proto Komise souběžně s IAA rozvíjí Critical Raw Materials Act (CRMA), schválený Radou EU v březnu 2024, a RESourceEU Action Plan, který mobilizuje 3 miliardy eur na diverzifikaci zdrojů kritických surovin.
Cíl je ambiciózní: snížit závislost EU na dovozu kritických surovin z jediné třetí země o 30 až 50 % do roku 2029.
Neshody nekončí: Česko i jiné státy mají výhrady
Cesta IAA k přijetí nebyla přímočará. Zákon byl třikrát odložen – původně měl být představen v prosinci 2025 – a podle serveru Eurometal se Česká republika společně se Švédskem varovala před rizikem, že povinné požadavky na místní obsah komponent zdraží veřejné zakázky a sníží globální konkurenceschopnost průmyslu.
Na druhé straně spektra stojí Francie, která naopak žádala přísnější pravidla „kupuj evropské". Výsledkem je kompromisní verze zákona, z níž oproti původním návrhům vypadly celé sektory jako čipy, biotechnologie, robotika a umělá inteligence. Finální podoba IAA tak zatím pokrývá zejména těžký průmysl (ocel, cement, hliník) a čisté technologie.
Zákon nyní čeká na projednání v Evropském parlamentu a Radě EU. Vzhledem k rozsahu politických neshod lze očekávat, že se text v průběhu legislativního procesu ještě výrazně změní.
Co to znamená pro elektromobily na evropském trhu?
Pro zákazníky i výrobce elektromobilů jsou klíčové dva aspekty. Za prvé, požadavky na evropský obsah se prozatím vztahují jen na veřejně financované projekty a zakázky – nikoli plošně na celý trh. Volný trh tak zůstává IAA přímo nedotčen. Za druhé, analýzy organizace Transport & Environment odhadují průměrné navýšení nákladů na baterii způsobené evropskými požadavky na obsah zhruba na 500 eur na jedno vozidlo v roce 2030. Přitom s tím, jak bude evropská výroba nabírat na objemu a snižovat náklady díky úsporám z rozsahu, má tato přirážka postupně klesat.
Celý legislativní balíček – IAA, Battery Booster, CRMA i Automotive Omnibus – signalizuje, že Brusel se rozhodl přejít od deklarací k nástrojům průmyslové politiky. Zda se Evropě podaří vybudovat skutečně konkurenceschopný řetězec výroby baterií, ukáže až praxe. Zatím jsou na stole finance, pravidla a vůle – ale také rozpory a velký kus práce před sebou.
