Přejít k hlavnímu obsahu
EV Magazin

Hlavní navigace

  • Novinky
  • Diskuze
  • Nabíjení
  • Katalog EV
  • Nástroje
    • Kalkulačka
    • Moje garáž
    • Statistiky EV
  • Testování
  • Superchargery
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Přihlásit se

Načítám formulář…

Nemáte účet? Zaregistrujte se

nebo pokračujte přes
Pokračovat přes Facebook Pokračovat přes Google

Drobečková navigace

  1. Domů
Baterie a technologie

Čína drží klíče od evropských baterií. EU schválila zákon, který to má změnit

Daniel Česák 4 Březen, 2026 · 5 min čtení
EU regulace
Foto: EU regulace

Evropská komise dnes po třech odkladech a měsících sporů mezi členskými státy přijala Industrial Accelerator Act – zákon, který poprvé zavazuje výrobce elektromobilů a baterií k tomu, aby při čerpání veřejných peněz prokazatelně vyráběli v Evropě. V pozadí stojí jedna znepokojivá realita: Čína dnes kontroluje přes 90 % světové rafinace vzácných zemin a tři čtvrtiny zpracování lithia. Brusel se rozhodl jednat – ale ne všichni v EU jsou přesvědčeni, že zvolil správnou cestu.

Evropská komise dnes, 4. března 2026, oficiálně přijala Industrial Accelerator Act (IAA) – legislativní návrh, který zavádí požadavky na evropský obsah výrobků ve strategických odvětvích, včetně baterií pro elektromobily. Zákon byl opakovaně odkládán kvůli ostrým sporům mezi členskými státy, ale nakonec byl předložen v omezenější podobě. Cílem je zvýšit podíl průmyslu na HDP EU z dnešních 14 % na 20 % do roku 2035 a výrazně snížit závislost na čínských dodavatelích surovin a komponent.

Brusel si dal záležet. Industrial Accelerator Act, na jehož přípravě pracovala Komise pod vedením průmyslového komisaře Stéphana Séjourného celé měsíce, byl původně plánovaný na prosinec 2025. Kvůli vnitřním neshodám byl třikrát odložen – a do finální podoby se dostal až dnes. Komise zákon přijala 4. března 2026, čímž ho posílá do legislativního procesu Evropského parlamentu a Rady EU.

Pro oblast elektromobility a výroby baterií jde o jeden z nejvýznamnějších regulatorních kroků posledních let – byť s řadou otazníků ohledně finální podoby po parlamentních jednáních.

Co přesně Industrial Accelerator Act přináší?

Zákon zavádí tzv. požadavky na evropský obsah (Made in EU) při využití veřejných prostředků – tedy v zadávání veřejných zakázek a v podpůrných schématech financovaných z veřejných zdrojů. Týká se vybraných strategických odvětví: oceli, cementu, hliníku, automobilů a čistých technologií, mezi něž patří baterie, solární panely, větrné turbíny i komponenty pro elektromobily.

Konkrétní čísla jsou pro výrobce elektromobilů zásadní: elektromobily musí obsahovat nejméně 70 % komponent evropského původu (mimo baterii samotnou), jak uvádí Euobserver s odvoláním na uniklý návrh. U baterií a solárních panelů se počítá s postupným navyšováním podílu evropských komponent v průběhu tří let od vstupu zákona v platnost.

Zákon rovněž zavazuje členské státy k zavedení jednotného digitálního portálu pro stavební a průmyslová povolení, zřizuje takzvané Industrial Acceleration Zones – tedy průmyslové zóny se zrychleným schvalovacím řízením – a vyžaduje, aby každá zahraniční investice nad 100 milionů eur v klíčových odvětvích zajistila minimálně 50 % zaměstnanosti z řad evropských pracovníků.

Battery Booster: 1,8 miliardy eur pro evropské výrobce baterií

IAA přichází v přímé návaznosti na Battery Booster Strategy, kterou Komise přijala již v prosinci 2025 jako součást tzv. Automotive Package. Ten obsahoval mimo jiné i úpravu cílů pro emise CO₂ do roku 2035 a zjednodušení regulatorní zátěže pro výrobce vozidel.

Battery Booster Facility má z Inovačního fondu EU mobilizovat až 1,5 miliardy eur ve formě bezúročných půjček pro evropské výrobce bateriových článků ve fázi rozjezdu produkce. Dalších 300 milionů eur míří na projekty zaměřené na kritické suroviny. Celkový objem programu tak dosahuje 1,8 miliardy eur.

Komise spustí výzvu k podávání přihlášek v prvním čtvrtletí roku 2026 a první tranše by měly k vybraným firmám dorazit ještě letos. Podle informací webu Electrive však mezi unijními resorty stále probíhají jednání o přesných podmínkách čerpání, takže časový harmonogram nemusí být definitivní.

Kdo jsou kandidáti na podporu? Po krachu Northvoltu a Britishvoltu zbývají v Evropě zejména tři gigafábriky ve fázi rozjezdu: ACC (společný podnik Stellantis, Mercedes-Benz a TotalEnergies), Verkor (podporovaný skupinou Renault) a PowerCo (Volkswagen Group), která zahájila výrobu v Salzgitteru v prosinci 2025.

Čína drží klíče k bateriím – a EU to chce změnit

Proč Brusel jedná s takovou naléhavostí? Data mluví jasně. Vědecká analýza publikovaná v časopisu PMC upozorňuje, že Čína kontroluje přibližně 74 % světové rafinace lithia, asi 90 % kapacit pro rafinaci prvků vzácných zemin a 74 % rafinace kobaltu – tedy tří klíčových materiálů pro výrobu baterií. Tato koncentrace dodavatelského řetězce v jediné zemi vystavuje celý evropský průmysl geopolitickému riziku.

Čína navíc od roku 2023 postupně zavádí exportní omezení na grafit a prvky vzácných zemin, čímž účinně testuje odolnost evropských dodavatelských řetězců. Právě proto Komise souběžně s IAA rozvíjí Critical Raw Materials Act (CRMA), schválený Radou EU v březnu 2024, a RESourceEU Action Plan, který mobilizuje 3 miliardy eur na diverzifikaci zdrojů kritických surovin.

Cíl je ambiciózní: snížit závislost EU na dovozu kritických surovin z jediné třetí země o 30 až 50 % do roku 2029.

Neshody nekončí: Česko i jiné státy mají výhrady

Cesta IAA k přijetí nebyla přímočará. Zákon byl třikrát odložen – původně měl být představen v prosinci 2025 – a podle serveru Eurometal se Česká republika společně se Švédskem varovala před rizikem, že povinné požadavky na místní obsah komponent zdraží veřejné zakázky a sníží globální konkurenceschopnost průmyslu.

Na druhé straně spektra stojí Francie, která naopak žádala přísnější pravidla „kupuj evropské". Výsledkem je kompromisní verze zákona, z níž oproti původním návrhům vypadly celé sektory jako čipy, biotechnologie, robotika a umělá inteligence. Finální podoba IAA tak zatím pokrývá zejména těžký průmysl (ocel, cement, hliník) a čisté technologie.

Zákon nyní čeká na projednání v Evropském parlamentu a Radě EU. Vzhledem k rozsahu politických neshod lze očekávat, že se text v průběhu legislativního procesu ještě výrazně změní.

Co to znamená pro elektromobily na evropském trhu?

Pro zákazníky i výrobce elektromobilů jsou klíčové dva aspekty. Za prvé, požadavky na evropský obsah se prozatím vztahují jen na veřejně financované projekty a zakázky – nikoli plošně na celý trh. Volný trh tak zůstává IAA přímo nedotčen. Za druhé, analýzy organizace Transport & Environment odhadují průměrné navýšení nákladů na baterii způsobené evropskými požadavky na obsah zhruba na 500 eur na jedno vozidlo v roce 2030. Přitom s tím, jak bude evropská výroba nabírat na objemu a snižovat náklady díky úsporám z rozsahu, má tato přirážka postupně klesat.

Celý legislativní balíček – IAA, Battery Booster, CRMA i Automotive Omnibus – signalizuje, že Brusel se rozhodl přejít od deklarací k nástrojům průmyslové politiky. Zda se Evropě podaří vybudovat skutečně konkurenceschopný řetězec výroby baterií, ukáže až praxe. Zatím jsou na stole finance, pravidla a vůle – ale také rozpory a velký kus práce před sebou.

Add EVmagazin as a preferred source on Google

Mohlo by vás zajímat

Letecký pohled na areál závodu Volkswagen ve Wolfsburgu s výrobními halami a komíny | Carsten Steger, Wikimedia Commons

Platforma SSP pokračuje, hala na odlitky končí: Volkswagen mění plány pro Wolfsburg

Ilustrační snímek: Elektromobil na namrzlé zimní silnici

Tepelné čerpadlo v chladu prodlouží dojezd elektromobilu jen mírně. Příplatek se vrací velmi pomalu

Geely Galaxy M8 — oficiální teaser, bok vozu zčásti zakrytý plachtou | zdroj: Geely Galaxy

Pětimetrové SUV jen pro pět: plug-in hybrid Geely Galaxy M8 slibuje 251 km na elektřinu

Štítky

  • EV novinky
  • Elektromobilita
  • Zahraničí
Facebook Twitter Linkedin Pinterest E-mail

Diskuze

Zobrazit všechny diskuze →

Přihlásit se a zapojit do diskuze
Zatím žádné komentáře — buďte první, kdo se podělí o svůj názor.
Obrázek
e-SALON 2026 – veletrh čisté mobility, PVA EXPO Praha, 12.–15. 11. 2026 | zdroj: e-salon.cz
Obrázek
Konference Čistá mobilita 2026 – PVA EXPO Praha, 12. 11. 2026 | zdroj: konferencecistamobilita.cz
Obrázek
Moje garáž – měřte a sledujte svůj elektromobil | zdroj: evmagazin.cz
Moje garážMěřte a sledujte svůj elektromobil

Podcasty

Zvukový soubor
Německo vyrobilo přes 1,6 mil. elektromobilů
Zvukový soubor
24.1.26 - Nabíjecí infrastruktura roste rychleji než prodeje EV
Zvukový soubor
23.1.26 - Dreame vstupuje na automobilový trh
Zvukový soubor
23.1.26 - Co přináší 1000 kW nabíjení od BYD
 

Nejčtenější články

Audi svolává v USA přes 9 000 vozů Q4 e-tron, některé mají nabíjet jen na 80 %

Audi v USA svolává 9 048 vozů Q4 e-tron kvůli možnému požáru baterie. Část majitelů dostane doporučení omezit nabíjení na 80 %.... >>

Volkswagen ID. Aura L5 nabízí 310 kW i střešní lidar, přesnou kapacitu baterie však tají

FAW-Volkswagen spustil v Číně rezervace na elektrický sedan ID. Aura L5. Vůz stojí na platformě CMP, dostal software od Xpengu a dojezd 580 km... >>

Twingo za 499 tisíc: papírově ujede až 263 km, ADAC naměřil jen 176 km

Renault Twingo E-Tech startuje v českém ceníku na 499 000 Kč. WLTP slibuje 261 až 263 km, německý ADAC ale v testu naměřil 176 km; redakce... >>

Tepelné čerpadlo v chladu prodlouží dojezd elektromobilu jen mírně. Příplatek se vrací velmi pomalu

Přímé britské srovnání dvou vozů Volkswagen ID.7 ukázalo, že tepelné čerpadlo prodloužilo v chladu dojezd z 409 na 431 km. Aby úspora... >>

První pětka podle WLTP

Níže najdete seznam pěti vozů z našeho katalogu elektroaut s nejdelším dojezdem podle WLTP.

iX3 50 xDrive Neue Klasse

BMW - iX3 50 xDrive Neue Klasse

Dojezd dle WLTP: 805 km

CLA 250+ Electric

Mercedes-Benz - CLA 250+ Electric

Dojezd dle WLTP: 791 km

Model 3 Long Range RWD

Tesla - Model 3 Long Range RWD

Dojezd dle WLTP: 750 km

EV6

Kia - EV6

Dojezd dle WLTP: 708 km

e-3008 Long Range

Peugeot - e-3008 Long Range

Dojezd dle WLTP: 700 km

Superchargery

Cagnes-sur-Mer, FranceCagnes-Sur-Mer, France
4 míst • 125 kW • ne-Tesla
Florence, Italy - Campi BisenzioCampi Bisenzio, Italy
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Milan, ItalyMilano, Italy
8 míst • 250 kW • ne-Tesla
Marseille La Valentine, FranceMarseille, France
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Tinqueux, FranceTinqueux, France
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Zobrazit všechny superchargery →
Registrace elektromobilů  ·  Srovnání elektromobilů
EV MAGAZIN

Průvodce světem elektromobility

Instagram Facebook YouTube

Obsah

  • Články o elektromobilech
  • FAQ – otázky a odpovědi
  • Moje garáž
  • Sdílejte svou zkušenost
  • Nabíjecí stanice

Kalkulačky

  • Kalkulačka dojezdu (WLTP/EPA)
  • Srovnání nabíjecích tarifů
  • Náklady na nabíjení

Kontakt

  • Šéfredaktor Daniel Česák
  • info@evmagazin.cz
  • O nás
  • Reklama
  • Impresum
© 2026 EV Magazin. Podmínky a ochrana dat. Data: CC BY-NC-SA 4.0 · © OpenStreetMap Tvorba webu: Studiografix
Reklama