Co se skutečně mění
Nový návrh Evropské komise umožňuje pokračující prodej některých vozidel se spalovacími motory i po roce 2035. Konkrétně půjde o plug-in hybridy, vozidla s prodlužovačem dojezdu (range extenders) a mild hybridy. Zbývajících 10 % emisí budou muset automobilky kompenzovat využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU nebo udržitelnými palivy, jako jsou syntetická e-paliva a biopaliva z nepotravních zdrojů.
"Pokračujeme směrem k bezemisní mobilitě, ale zavádíme určitou flexibilitu pro výrobce, aby mohli dosáhnout svých CO2 cílů nákladově nejefektivnějším způsobem," uvedl klimatický komisař EU.
Návrh dále zahrnuje systém "super kreditů" pro malé dostupné elektromobily vyrobené v EU o délce do 4,2 metru. Tyto vozy budou při výpočtu flotilových cílů počítány s koeficientem 1,3 – tedy deset prodaných malých elektromobilů se započítá jako třináct vozů.
Kdo tlačil na změnu a proč
Rozhodnutí přišlo po masivním lobbingu ze strany německého kancléře Friedricha Merze, který minulý měsíc zaslal dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové s požadavkem, aby EU při revizi emisních limitů zohlednila "vysoce účinné" spalovací motory a plug-in hybridy.
K Německu se připojila celá řada dalších zemí. Česká republika, Itálie, Polsko, Slovensko, Bulharsko a Maďarsko společně tlačily na zmírnění pravidel. Bývalý český premiér Petr Fiala na sociální síti X uvedl, že jde o výsledek "setrvalého tlaku" jeho vlády. Nový ministr dopravy Ivan Bednárik dokonce požaduje úplné zrušení zákazu, nikoliv jen jeho zmírnění.
Důvod je jasný: některé automobilky mají obrovské problémy dosáhnout flotilových cílů pro rok 2025. Podle analýzy švýcarské banky UBS z srpna 2024 by Volkswagen potřeboval zdvojnásobit podíl elektromobilů z 13 na 25 procent, což analytici považovali za prakticky neproveditelné. Mercedes chybí šest procentních bodů, Renaultu sedm.
Průmysl rozdělený na dva tábory
Zajímavé je - i když ne překvapivé, že automobilky jsou v postoji k zákazu rozdělené podle toho, jak daleko jsou v přechodu na elektromobilitu. Společnosti jako Volvo a Polestar, které jsou již na elektromobilitě hodně daleko, rozhodně odmítají zmírnění zákazu.
"Oslabení zákazu podkopává konkurenceschopnost Evropy na dlouhá léta dopředu," varoval mluvčí Volva. CEO Volva Håkan Samuelsson dokonce přirovnal odpor k spalovacím zákazům k historickému odporu proti bezpečnostním pásům: "Kdyby nebyly povinné, pravděpodobně bychom měli 30 % aut bez bezpečnostních pásů."
Na opačné straně barikády stojí Volkswagen, Mercedes-Benz, BMW a Renault, které změnu vítají. Volkswagen označil návrh za "pragmatický a ekonomicky rozumný", zatímco Renault ocenil především iniciativu podporující malé dostupné elektromobily.
Podle analýzy trhu z listopadu 2025 pouze BMW a Volvo významně převyšují evropský průměr podílu bateriových elektromobilů, který dosáhl 16 % v prvních deseti měsících roku 2025.
Francie a Španělsko jsou proti
Zatímco většina zemí zmírnění vítá, Francie a Španělsko spolu se severoskými zeměmi jsou proti. Tyto země varují, že oslabení zákazu zpomalí přechod k elektromobilitě a podkopá zelený plán EU.
"Tvrdit, že budoucí pracovní místa a inovace stále spočívají v naftových nebo benzínových motorech, když zbytek světa spustil průmyslový závod směrem k bateriím a elektromobilům, znamená odsoudit francouzský a evropský automobilový průmysl k úpadku," uvedl Neil Makaroff, ředitel think tanku Strategic Perspectives.
Paradox: Elektromobily rostou i bez zákazů
Zatímco v Bruselu diskutují o zmírnění regulací, globální prodeje elektromobilů razantně rostou bez ohledu na politická rozhodnutí. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) překročily prodeje elektromobilů v roce 2024 hranici 17 milionů vozů, což představuje více než 20% podíl na globálním trhu.
Pro rok 2025 se očekává, že prodeje překročí 20 milionů vozů a dosáhnou podílu 24-25 % na světovém trhu. To znamená, že zhruba každé čtvrté nově prodané auto na světě bude elektrické – milník, který se původně očekával až pro rok 2030.
V Evropské unii bylo v období leden až červenec 2025 registrováno přes milion bateriových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 24,2 %. V České republice za stejné období vzrostly registrace elektromobilů o 60,7 % na zhruba 8 000 vozidel.
Čínská konkurence jako hlavní katalyzátor
Hlavním motorem globální změny není evropská legislativa, ale čínská konkurence a klesající ceny baterií. V Číně bylo již v roce 2024 dvě třetiny elektromobilů levnějších než jejich konvenční protějšky i bez dotací.
BYD, který loni překonal Teslu v globálních prodejích elektromobilů, dokáže v Číně prodat model jako Seagull za necelých 250 tisíc korun s dojezdem 300 až 400 kilometrů. V první polovině roku 2025 BYD prodal 1,9 milionu elektromobilů, což představuje nárůst o 33,3 % meziročně.
Čína v roce 2024 pokrývala více než 70 % globální výroby elektromobilů a exportovala 1,25 milionu elektromobilů do jiných zemí. V roce 2025 dosáhl čínský trh podílu elektromobilů přes 51 %, což je více než polovina všech nově prodaných vozů.
Co bude dál
Návrh Evropské komise nyní musí projít schválením v Evropském parlamentu a Radě EU, což bude podle všeho dlouhý a napjatý proces. Parlament je rozdělený – pravicová většina pravděpodobně podpoří zmírnění, zatímco levice a strany levého středu budou stát proti.
Pro automobilky, které do elektromobility investovaly s vírou v pevné legislativní rámce, je to však slabá útěcha. Jejich strategie se ukazuje být riskantnější, než si myslely.
