Konec monopolu čerpacích stanic na rakouských dálnicích
Rakousko se po letech diskuzí odhodlalo k zásadnímu kroku. Novela spolkového silničního zákona (Bundesstraßengesetz, BStG), kterou Spolková rada schválila 16. července 2026 hlasy ÖVP, SPÖ a NEOS, prolomila jedno z největších tabu tamní dopravní politiky – takzvaná ochranná pásma (Schutzzonen) čerpacích stanic.
Tyto exkluzivní zóny dosud dávaly provozovatelům benzinek právo blokovat výstavbu konkurenčních zařízení – včetně dobíjecích stanic pro elektromobily – v okruhu několika kilometrů od jejich provozovny. Výsledkem byla situace, kdy na klíčových dálničních tazích chyběly rychlonabíječky, přestože poptávka po nich raketově rostla.
"Stávající ochranná pásma a s nimi spojená omezení dosud výstavbu nové nabíjecí infrastruktury zdržovala, nebo jí dokonce zcela bránila," uvedlo v komentáři k novele rakouské ministerstvo dopravy. Nově bude možné do těchto smluvních práv zasáhnout, pokud stojí v cestě rozvoji dobíjecí sítě.
Každých 25 km pro osobní auta, 40 km pro kamiony
Zákon stanovuje ambiciózní, ale realistický harmonogram. Do konce roku 2030 musí na rakouských dálnicích a rychlostních silnicích vzniknout:
- každých 25 kilometrů dobíjecí stanice pro osobní automobily a lehká užitková vozidla,
- každých 40 kilometrů dobíjecí body pro těžká nákladní vozidla.
Nové stanice mají navíc splňovat vyšší standard než jen holý stojan s kabelem. Zákon výslovně požaduje, aby u nich byly "podle možností" vybudovány také sociální zařízení, automaty na nápoje a občerstvení a odpočinkové zóny. Rakousko tak jde ve stopách úspěšných modelů, jako jsou německé Fastned lokality nebo prémiové Ionity huby.
ASFINAG: minimálně 8 rychlonabíječek na každém odpočívadle
Klíčovou roli v realizaci sehraje státní společnost ASFINAG, která spravuje rakouskou dálniční síť. Ta už nyní pracuje na konkrétních plánech: všech zhruba 60 odpočívadel podél dálnic a rychlostních silnic má být do roku 2030 vybaveno dobíjecími stanicemi. První lokality se otevřou už v roce 2027.
Pro první balík 21 odpočívadel už běží koncesní řízení. ASFINAG v něm požaduje minimálně osm rychlonabíjecích bodů pro osobní vozy na každém stanovišti, doplněných o rychlonabíječky pro kamiony včetně megawattového nabíjení (MCS) a pomalých nabíječek pro noční dobíjení nákladních vozů. "Novela odstraňuje jednu z největších překážek pro rozvoj nabíjecí sítě na odpočívadlech ASFINAG a dává nový impuls udržitelné mobilitě v Rakousku," uvedla společnost v prohlášení.
Rakousko dohání evropskou špičku
Rakousko v elektromobilitě nepatří mezi evropské lídry, ale tempo zrychluje. Aktuálně je v zemi přes 38 000 veřejných dobíjecích bodů a počet ultrarychlých stanic s výkonem nad 150 kW se během roku 2025 zdvojnásobil na více než 4 000. Pro srovnání: sousední Česko má podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu zhruba 5 700 veřejných nabíjecích bodů (stav k březnu 2026).
Novela také reaguje na evropské nařízení AFIR, které členským státům ukládá povinnost budovat dobíjecí infrastrukturu podél hlavních dopravních tahů sítě TEN-T. Rakouský přístup jde v některých ohledech nad rámec minimálních požadavků – například důrazem na zázemí pro řidiče nebo explicitním zahrnutím nabíjení pro těžká nákladní vozidla.
Politická shoda, ale ne jednotná
Zákon prošel oběma komorami parlamentu s podporou vládní koalice ÖVP, SPÖ a NEOS. Proti se postavili svobodní (FPÖ) a Zelení. FPÖ novelu kritizovala jako "nepraktickou a neekonomickou" a prosazovala místo elektromobility investice do vodíkových technologií a alternativních paliv. Zeleným vadilo především legislativní "protlačení" zákona prostřednictvím pozměňovacího návrhu na poslední chvíli – samotný cíl podpory elektromobility ale podporují.
Ministr dopravy Peter Hanke označil zákon za klíčový milník: "Mobilní transformace a rozvoj elektromobility jsou v plném proudu. Proto musíme nabídku dobíjecích zařízení rychle rozšířit. Novela vytváří předpoklady pro rychlejší výstavbu nabíjecí infrastruktury podél hlavní silniční sítě."