Evropský automobilový průmysl se ocitl na křižovatce. V době, kdy by měla panovat jednota v přechodu na elektromobilitu, se kontinent rozdělil na dva znepřátelené tábory. Na jedné straně stojí Francie a Španělsko, které odmítají couvnout z plánu zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Na druhé straně Německo a Itálie tlačí na odklad nebo dokonce zrušení tohoto zákazu.
Co se právě teď děje v Bruselu
Podle dokumentu, který získal server Euronews, Francie a Španělsko v pondělí 21. října poslaly společný dopis evropským lídrům. V něm varují, že budoucnost evropského automobilového průmyslu bude elektrická a že jakýkoli ústup od cíle nulových emisí v roce 2035 by byl nepřijatelný.
"Tato revize by v žádném případě neměla zpochybnit cíl nulových emisí v roce 2035," uvádí se v dopise, který je reakcí na oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Ta podle serveru EUNews v dopise ze 20. října informovala, že rozhodla urychlit revizi regulace CO2 emisí pro osobní automobily a dodávky na konec roku 2025, tedy o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Německo a Itálie tlačí na brzdu
Proti tomu stojí německo-italská osa. Německý kancléř Friedrich Merz podle italského serveru Automoto.it slíbil, že udělá "všechno" pro zrušení zákazu spalovacích motorů v EU. Německo prosazuje technologickou neutralitu a chce otevřít dveře pro syntetická paliva a biopaliva.
Italská premiérka Giorgia Meloniová šla ještě dále a označila zákon za "ideologické šílenství". Její slovenský protějšek Robert Fico mluví o "zelených utopiích", které ohrožují automobilový průmysl.
Francie a Španělsko: Investovali jsme miliardy
Paříž a Madrid ve svém dopise zdůrazňují, že od roku 2023 již bylo investováno několik desítek miliard eur do elektromobility, zejména do výstavby gigafactory pro výrobu baterií. "Toto zásadní rozhodnutí, které řídilo investice ve výši několika desítek miliard eur do průmyslu v Evropě od roku 2023, nesmí být zpochybněno," uvádí se v dokumentu.
Oba státy také odmítají, aby plug-in hybridy byly po roce 2035 zvýhodněny. Důvod? Evropská komise v roce 2024 prokázala, že skutečné emisje plug-in hybridů jsou 3,5krát vyšší než při schvalovacích testech.
Paradox: Volkswagen zvýšil prodeje elektromobilů o 89 %
Zajímavé je, že data od EV Volumes ukazují, že Volkswagen v první polovině roku 2025 zdvojnásobil prodeje elektromobilů – konkrétně je zvýšil o 115,8 % na více než 204 tisíc vozidel. Němečtí výrobci tak dokázali, že když tlak regulací roste, dokážou reagovat.
Celkově trh s bateriově-elektrickými vozidly v Evropě vzrostl o 34 % v první polovině roku 2025 oproti stejnému období předchozího roku.
Čína jako stále větší hrozba
V pozadí celé debaty stojí konkurence z Číny. Zatímco evropské automobilky váhají, čínské společnosti jako BYD zaznamenaly podle dat EV Volumes nárůst prodejů v Evropě o 335,6 % ve druhém čtvrtletí 2025.
Studie poradenské společnosti PwC, na kterou odkazuje italský Corriere Nazionale, varuje, že v roce 2025 by poprvé mohlo přijít do Evropy více čínských aut než evropských do Číny.
Von der Leyen: Budeme posuzovat syntetická paliva a biopaliva
Předsedkyně Evropské komise ve svém dopise podle serveru MeteoWeb naznačila možnou cestu kompromisu: "Zůstáváme oddáni principu technologické neutrality a nákladové efektivnosti. Při přípravě revize také posuzujeme roli paliv s nulovými a nízkými emisemi v přechodu, jako jsou syntetická paliva a pokročilá biopaliva."
Toto otevírá dveře pro to, co Německo a Itálie požadují – možnost používat syntetická paliva v spalovacích motorech i po roce 2035. Kritici však upozorňují, že syntetická paliva jsou zatím produkovány v minimálním množství a jsou drahé a neefektivní.
Kdy padne rozhodnutí?
Evropská rada se k tématu měla vyjádřit ve čtvrtek 23. října na summitu v Bruselu. Formální revize regulace by pak měla být dokončena do konce roku 2025.
Benjamin Haddad, francouzský ministr pro evropské záležitosti, podle agentury ANSA zdůraznil: "Musíme dosáhnout tohoto cíle: jde o konkurenceschopnost a svrchovanost, abychom snížili závislost EU na fosilních palivech importovaných z jiných zemí. Ale tento cíl musí být dosažen s flexibilitou, pragmatismem a bez naivity."
Co to znamená pro budoucnost elektromobilů?
Současný spor ukazuje, že přechod na elektromobilitu není jen technickou, ale především politickou otázkou. Zatímco některé země jako Francie a Španělsko již investovaly do elektrické budoucnosti a nechtějí couvnout, jiné jako Německo a Itálie se obávají ekonomických dopadů na své tradiční automobilky.
Organizace Transport & Environment, která prosazuje přísnější klimatická opatření, ve své zprávě varuje, že oslabení cílů pro rok 2035 by znamenalo, že Evropa ztratí v globálním závodu o elektromobilitu s Čínou.
Naopak automobilový průmysl tvrdí, že poptávka po elektromobilech stagnuje na úrovni kolem 13–16 % tržního podílu a že bez výrazných změn v infrastruktuře a dotacích nelze cíle splnit. Až na to, že poptávka po elektromobilech i Evropě je silně v zelených číslech. Ovšem hůře se evropská elektrická auta prosazují kdekoliv mimo Evropu a to především díky nedostatečnému produktu a stanovené ceně. V tomto směru často mají navrch jak americká tak čínská elektroauta.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím. Buď si udrží ambiciózní cíl zakázat prodej nových spalovacích motorů do roku 2035, což by znamenalo pokračovat v masivních investicích do elektromobility, nebo ustoupí tlaku automobilového průmyslu a povolí další používání spalovacích motorů s alternativními palivy.
Co je jisté: jakékoli rozhodnutí bude mít dopady na desetiletí dopředu – a nejen pro evropský automobilový průmysl, ale i pro globální boj proti změně klimatu.
