Kdo stojí proti ústupkům?
Sedmice států — Dánsko, Španělsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko — zaslala společný dopis, který získala agentura AFP. Signatáři v něm vyzývají Evropskou unii, aby zachovala jasný a ambiciózní kurz směrem k elektrifikaci dopravy. Konkrétně se staví proti dalšímu oslabování původního cíle, podle nějž by všechna nově registrovaná vozidla od roku 2035 měla mít nulové emise CO₂ — tedy proti takzvanému zákazu spalovacích motorů.
„Elektrifikace není jen cíl klimatické politiky, ale také otázka naší energetické bezpečnosti," uvádějí státy v dopise s odvoláním na aktuální energetickou krizi, která podle nich jasně dokazuje, že snižování závislosti Evropy na fosilních palivech je naprostou nezbytností.
Napětí kolem finální podoby automobilového balíčku přitom není ničím novým. Již loni na podzim jsme psali o tom, jak se čtyři největší ekonomiky EU rozhádaly kvůli konci spalovacích motorů a jak se pozice jednotlivých zemí postupně vyhrocují.
Automobilový balíček: o co se hraje?
Evropská komise představila takzvaný Automotive Package už v prosinci loňského roku. Podle něj by po roce 2035 mohla být nadále registrována i některá hybridní a spalovací vozidla — ovšem pouze v případě, že jejich emise CO₂ budou plně kompenzovány prostřednictvím kreditního systému. Ten počítá s uplatněním čistých paliv, zelené oceli vyrobené v EU nebo takzvanými superkredity pro malé elektromobily do délky 4,2 metru.
V praxi by to znamenalo, že emise CO₂ by se musely formálně snížit o 90 procent namísto sta procent — přičemž kompenzace zbývajících deseti procent prostřednictvím kreditního systému se očekává jako velmi náročná. Balíček navíc obsahuje plány na vysoké elektrické kvóty pro velké firemní flotily.
Německo, Itálie a Česko tlačí na mírnější pravidla
Proti plánům Evropské komise se dlouhodobě staví některé země, zejména Německo, Itálie a Česká republika. Jejich požadavky zahrnují mírnější podmínky pro plug-in hybridy, změny v plánovaném kompenzačním mechanismu emisí CO₂ po roce 2035 a pružnější průběžné cíle.
Německá vláda přitom odmítá jak superkredity pro elektromobily pod 4,2 metru délky (které prosazuje VW Group a Evropská komise), tak plánovanou regulaci firemních flotil s přísnými elektrickými kvótami. To vše se děje v situaci, kdy EU již jednou původní pravidla pro rok 2035 zmírnila — z plného zákazu na 90procentní cíl, za což tehdy tlačilo i Česko.
Europoslanci chtějí ještě přísnější kvóty pro firemní flotily
Zatímco sedm států brání stávající návrh před dalším oslabováním, v Evropském parlamentu se schyluje k opačnému tlaku. Sociálnědemokratičtí europoslanci Tiemo Wölken a François Kalfon přišli s návrhem, který by zpřísnil elektrické kvóty pro firemní flotily nad rámec Komisí navržených hodnot. Místo 54 procent by například Německo mělo mít od roku 2030 povinný podíl 65 procent elektromobilů ve firemních flotilách, do roku 2035 dokonce 99 procent.
Proti se však staví konzervativní EPP (Evropská lidová strana), která prosazuje „reálných 90 procent" bez kreditního systému — což by v praxi znamenalo zachování budoucnosti pro benzinové a naftové motory. Očekává se, že konečné hlasování v parlamentu proběhne až v listopadu, přičemž vše musí být uzavřeno do konce prvního kvartálu roku 2027.
Problém plug-in hybridů: pětkrát vyšší emise, než se uvádí
Diskuze o emisních cílech přichází v době, kdy studie Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) odhalila, že plug-in hybridy v Evropě vypouštějí v reálném provozu v průměru pětkrát více CO₂, než uvádějí oficiální testy. Rozdíl mezi laboratorními a reálnými hodnotami u PHEV vzrostl z 265 procent v roce 2021 na 400 procent v roce 2023. Nejhorší je na tom Mercedes, kde discrepancy dosahuje až 614 procent.
To je zásadní argument pro ty, kdo varují před přílišným spoléháním na hybridní technologie jako přechodové řešení. Podle ICCT se za roky 2021 až 2025 jedná o zhruba 100 megatun nevykázaných emisí CO₂ — množství, které se započítává do unijních cílů, aniž by bylo skutečně ušetřeno.
Co bude dál?
Schůzka ministrů životního prostředí EU, před kterou byl dopis sedmi států odeslán, se uskuteční ještě v červnu. Očekává se, že právě na ní se ukáže, zda má koalice odpůrců dalších ústupků reálnou váhu, nebo zda tlak Německa a automobilek převáží.
V sázce přitom není jen podoba roku 2035. Podle dostupných informací by se jednání mohla protáhnout až do roku 2027, což by dávalo prostor pro další změny — včetně možného úplného přepsání pravidel v případě, že by se politické klima v EU výrazně posunulo doprava.
Proč sedm států najednou vystoupilo proti ústupkům, když kompromisní návrh už byl na stole?
Podle dopisu, který získala AFP, jde o principiální postoj. Signatáři se obávají, že každý další ústupek vytváří nebezpečný precedens a podkopává právní jistotu výrobců, kteří již učinili miliardové investice do elektrifikace. Zároveň poukazují na to, že energetická krize dala jejich argumentaci novou váhu — nejde jen o klima, ale i o strategickou nezávislost na fosilních palivech.
Může Česká republika svým postojem blokovat finální podobu balíčku?
Česko samo o sobě nikoli, nicméně v koalici s Německem a Itálií tvoří silný hlas. Klíčové bude, zda se podaří najít většinu v Evropském parlamentu, kde se o podobě balíčku rozhoduje kvalifikovanou většinou. V Radě EU pak platí, že pro blokování je potřeba alespoň čtyř zemí představujících 35 procent populace EU — což Německo s Itálií a Českem mohou splnit, pokud získají dalšího spojence.
Co by případné odložení zákazu na rok 2035 znamenalo pro české řidiče?
Přímý dopad by byl omezený — zákaz se týká pouze nových aut, nikoli ojetin. Nepřímý dopad by ale mohl být značný: oddálení jasného cíle by zpomalilo investice do nabíjecí infrastruktury a snížilo tlak na automobilky vyrábět dostupnější elektromobily. To by v praxi znamenalo pomalejší rozšiřování nabídky a pomalejší pokles cen nových EV.
