Co se v článku dozvíte?
- Jak říjnová čínská omezení mění pravidla hry v obchodní válce
- Proč jsou vzácné zeminy nezbytné pro elektromotory, obranu i elektroniku
- Jak vypadá čínská dominance – 90 % zpracování a 93 % výroby magnetů
- Jaké konkrétní dopady hrozí výrobcům elektromobilů
- Které technologické alternativy mohou situaci řešit
- Co to znamená pro české spotřebitele a ceny elektromobilů v ČR
9. října 2025: Čína vyhlašuje totální kontrolu
Ve čtvrtek 9. října 2025 oznámila Čína drastické rozšíření exportních kontrol, které nyní pokrývají 12 ze 17 vzácných zemin – včetně holmia, erbia, thulia, europia a ytterbia. K již dříve omezeným prvkům (samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium, yttrium) tak přibyly další klíčové suroviny.
Nejzásadnější změnou je však aplikace pravidla zahraničního produktu (Foreign Direct Product Rule). Toto opatření znamená, že jakýkoliv produkt obsahující více než 0,1 % vzácných zemin čínského původu vyžaduje souhlas Pekingu k vývozu – a to i v případě, že byl vyroben mimo Čínu. Poprvé v historii tak Čína použila nástroj, který dosud využívaly pouze Spojené státy.
„Rozhodli jsme se pevně postavit proti americkým clům. Celní válku nechceme, ale nebojíme se jí," uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu. Trump reagoval 12. října hrozbou uvalení dodatečného 100% cla na čínské zboží počínaje 1. listopadem 2025, což by celkovou celní sazbu vyšroubovalo na 130 %.
Omezení vstupují plně v platnost 1. prosince 2025, což ponechává necelé dva měsíce pro vyjednávání. Plánovaná schůzka prezidenta Trumpa s Si Ťin-pchingem na summitu APEC v Jižní Koreji koncem října má být klíčová.
Vzácné zeminy: Páteř moderních technologií
Vzácné zeminy jsou kritické pro celou řadu průmyslových odvětví. Elektromobilita je závislá na permanentních magnetech v elektromotorech – typický elektromobil obsahuje 0,5-1,5 kg vzácných zemin (neodym, praseodym, dysprosium, terbium), které zajišťují motorům o 15 % vyšší účinnost než alternativní technologie.
Obranný průmysl je ještě závislější. Stíhačka F-35 vyžaduje přes 400 kilogramů vzácných zemin, ponorka třídy Virginia přes 4 tuny. Systémy Patriot, střely Tomahawk, radary – všechny závisí na těchto materiálech. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) označilo říjnová opatření za „dosud nejzásadnější kroky zaměřené na obranný sektor".
Energetika potřebuje vzácné zeminy pro větrné turbíny – každá velká turbína obsahuje až 600 kg neodymu. Elektronika využívá vzácné zeminy v displejích, mobilních telefonech, pevných discích a reproduktorech. Bez těchto materiálů by moderní technologický svět prostě nefungoval.
Čínská dominance: 90 % zpracování, 93 % magnetů
Číně patří v oblasti vzácných zemin jedinečná pozice. Kontroluje 70 % světové těžby, 90 % zpracování a 93 % výroby permanentních magnetů. U těžkých vzácných zemin (dysprosium, terbium) činí podíl na zpracování dokonce 99-100 % – faktický monopol.
Klíčem k dominanci není jen těžba, ale především zpracování – nejsložitější a nejnákladnější část hodnotového řetězce. Separace a rafinace vzácných zemin vyžaduje stovky až tisíce stupňů solventní extrakce. Dokonce i vzácné zeminy vytěžené v Austrálii nebo USA jsou často posílány do Číny k separaci.
V roce 2010, během sporu o ostrovy Senkaku/Diaoyu, Čína neoficiálně zastavila export vzácných zemin do Japonska. Ceny během následujícího roku vzrostly desetinásobně.
Jaké dopady lze očekávat
Automobilový průmysl varuje před vážnými problémy už od jarních omezení. Evropská asociace dodavatelů CLEPA v červnu konstatovala: „S hluboce propojeným globálním dodavatelským řetězcem už čínské exportní restrikce zastavují výrobu v evropském dodavatelském sektoru." Německý automobilový svaz VDA dodal: „Pokud se situace rychle nezmění, nelze vyloučit produkční zpoždění či dokonce úplné zastavení výroby."
Ceny vzácných zemin již během roku 2025 výrazně vzrostly – neodym o 43-56 %, dysprosium o 28 %, terbium o 42 %. Experti varují před možnou další eskalaci po 1. prosinci, kdy vstoupí v platnost nejtvrdší opatření.
Mercedes-Benz reaguje strategicky: „Máme strategii pro všechny kritické suroviny. V budoucnu chceme využívat nové materiálové kompozice, abychom se vyhnuli těžkým vzácným zeminám jako dysprosium v našich elektrických pohonech."
Existují alternativy, ale cesta bude dlouhá
Spojené státy dosáhly v lednu 2025 milníku, když společnost MP Materials zahájila výrobu magnetů ve Fort Worthu v Texasu – první americká výroba za několik desetiletí. Roční kapacita však činí jen 1 000 tun, což je pouze 2,5 % kapacity jediné velké čínské továrny. Ministerstvo obrany v červenci vložilo do MP Materials 400 milionů dolarů.
Technologické alternativy se rozvíjejí. Baterie LFP neobsahují vzácné zeminy a v Číně již tvoří více než 52 % trhu s elektromobily. Tesla je masivně adoptuje. Sodíkové baterie od CATL vstupují do hromadné výroby v prosinci 2025 – umožňují dojezd 500+ km bez vzácných zemin, lithia, kobaltu či niklu.
BMW, Tesla a další vyvíjejí elektromotory bez permanentních magnetů. BMW již používá tuto technologii v páté generaci eDrive.
Přesto: budování alternativních dodavatelských řetězců bude dlouhodobý proces trvající rozhodně roky ne-li dekádu. Dokonce i v nejoptimističtějším scénáři budou západní země v roce 2030 stále významně závislé na čínských dodávkách vzácných zemin.
Co to znamená pro český trh
Pokud se omezení a "obchodní válka" rozjedou naplno, české spotřebitele pravděpodobně čeká zdražení elektromobilů. Magnety ze vzácných zemin představují malou část celkových nákladů na vozidlo, avšak jejich cenový nárůst o desítky procent se přenese na koncového zákazníka. Dodací lhůty by se mohly prodloužit u modelů závislých na dodavatelích bez čínských exportních licencí.
Evropští výrobci jako Volkswagen, BMW a Mercedes mají diverzifikovanější dodavatelské řetězce než američtí konkurenti, což jim poskytuje výhodu.
Čínské značky jako Zeekr – o verzi 001 jsme psali i o jeho impresivním nabíjení během sedmi minut – by mohly paradoxně získat konkurenční výhodu díky zaručenému přístupu k domácím zdrojům vzácných zemin.
Dlouhodobě by situace mohla podpořit přechod na LFP baterie a elektromotory bez vzácných zemin, což by mohlo elektromobilitu učinit dostupnější. A pravdou je, že automobilky se nechali slyšet, že přechod na LFP už mají v plánu. A to i z důvodu nižší ceny baterií.
Geopolitická šachová partie
Načasování říjnového oznámení – tři týdny před plánovaným setkáním Trumpa a Si na summitu APEC – není náhoda. Čína ponechává téměř dva měsíce do 1. prosince pro vyjednávání a otevřeně využívá svou pozici jako vyjednávací kartu.
Ironie situace spočívá v tom, že Západ se během posledních tří desetiletí dobrovolně vzdal své pozice ve vzácných zeminách. Důl Mountain Pass v Kalifornii, kdysi největší na světě, zavřel v roce 2002 kvůli ekologickým nákladům. Západní firmy přesunuly výrobu magnetů do Číny. Nyní platí cenu za toto strategické opomenutí.
Závěr: Co nás čeká
Situace z října 2025 ukazuje křehkost globálního dodavatelského řetězce. Čína má bezprecedentní páku díky kontrole 90 % zpracování vzácných zemin, kterou nyní naplno využívá.
Pro automobilový a obranný průmysl to znamená období nejistoty s rizikem výpadků výroby a růstu nákladů. Technologické alternativy existují – LFP baterie, sodíkové baterie, motory bez vzácných zemin – ale jejich masové nasazení potrvá roky.
Pro české spotřebitele to v krátkodobém horizontu znamená pravděpodobné zdražení elektromobilů a možná prodloužení dodacích lhůt. Dlouhodobě však může tlak na diverzifikaci urychlit přechod na dostupnější a vlastně i levnější technologie.
Vzácné zeminy se staly katalyzátorem obchodní války, ale mohou být také katalyzátorem inovací.
