Rekordní březen: Evropa nakupuje elektromobily jako nikdy předtím
Podle čerstvých dat Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se v březnu 2026 v EU prodalo celkem 1 158 316 nových osobních aut, což je meziroční nárůst o 12,5 %. Za celý první kvartál tak trh rostl o 4 %, přičemž právě březnový „finiš" táhl celé čtvrtletí.
Nejvýraznější dynamika je ale vidět u čistě elektrických vozů (BEV). Ty si v březnu připsaly téměř 49% nárůst a jejich podíl na celkových registracích v EU překonal pětinu. Za první tři měsíce roku 2026 se v EU zaregistrovalo 546 937 nových BEV, což představuje podíl 19,4 % – oproti 15,2 % ve stejném období loňského roku.
„Čísla za první kvartál naznačují, že evropský trh s elektromobily překonal kritickou fázi rané adopce a vstupuje do masového měřítka," komentuje trend analytický tým ACEA. Za růstem stojí kombinace několika faktorů: obnova daňových pobídek v klíčových tržích, přísné emisní limity EU, které automobilkám hrozí pokutami až 16 miliard eur, a vlna nových modelů ve střední cenové třídě.
Kdo táhne růst a kdo zůstává pozadu?
Pohled na jednotlivé trhy odhaluje výrazné rozdíly. Absolutně nejvíce BEV se v březnu prodalo v Německu (70 663 ks, +66,2 %), Francii (49 406 ks, +68,8 %) a Itálii (16 121 ks, +72,1 %). Právě tyto tři země společně tvoří více než 60 % všech registrací bateriových vozů v EU.
Německo se vrací do hry po obnovení dotací od 1. ledna 2026. Příjmově závislá podpora až 6 000 eur pro domácnosti s příjmy do přibližně 60 000 eur ročně rozpohybovala poptávku. Francie téměř zdvojnásobila rozpočet na podporu elektromobility na 10 miliard eur ročně a rozšířila takzvaný sociální leasing, který umožňuje nízkopříjmovým skupinám pořídit EV za symbolický měsíční poplatek.
Naopak Belgie zaznamenala za první kvartál pokles BEV registrací o 2,3 % a v březnu rostla jen o 14,7 % – tedy výrazně pomaleji než velké trhy. Nizozemsko dokonce v březnu zaznamenalo u BEV meziroční pokles 0,4 %, přestože celkový trh rostl. Důvodem je pravděpodobně dočasné vyčerpání některých lokálních pobídkových programů a vyšší základna z loňska.
Zajímavý je i vývoj u plug-in hybridů (PHEV). Ty v březnu rostly v EU o 28,2 % na 105 414 kusů. Itálie zde vykázala dokonce 100% nárůst, Španělsko 74 %. To naznačuje, že PHEV stále fungují jako „most" pro konzervativnější zákazníky, kteří se k plně elektrickému pohonu ještě nechtějí zavázat.
Proč to najednou jde? Dotace, limity a čínský tlak
Březnový boom není náhoda. Evropské automobilky čelí přísným emisním limitům 93,6 g CO₂/km pro osobní auta, které platí od roku 2025. Každý gram nad limit znamená pokutu 95 eur na auto. Při současném tempu by evropský průmysl mohl teoreticky čelit pokutám v řádu miliard eur, což tlačí výrobce k agresivnímu uvádění elektrifikovaných modelů na trh.
Současně s tím přichází na trh vlna nových modelů, které konečně nabízejí rozumný poměr ceny a užitné hodnoty. Renault 5 a Škoda Elroq se v lednu 2026 zařadily mezi nejprodávanější plug-in modely v Evropě. Kia EV2 vstupuje do segmentu kompaktních vozů s cenou od 26 600 eur v Německu. Volvo EX60 na nové platformě SPA3 s 800V architekturou zase posouvá laťku prémiového segmentu.
Tlak ale nepřichází jen zevnitř EU. BYD se v lednu 2026 zařadilo na třetí místo mezi značkami EV v Evropě s 6,8% tržním podílem, za Volkswagenem a BMW. Celá skupina BYD má v Evropě přibližně 7% podíl na trhu s čistě elektrickými vozy. V březnu pak v EU+EFTA+UK rostla dokonce o 148 %. Čínský nápor donutí evropské značky zrychlit, jinak riskují ztrátu tržních podílů právě ve fázi masové adopce.
Český trh: pomalý přechod a život dieselu
Pokud se podíváme na data za Českou republiku, obraz je výrazně odlišný. V březnu 2026 se u nás zaregistrovalo 1 541 nových BEV, což je meziroční nárůst pouhých 10,5 %. Při celkovém trhu 23 916 aut to znamená, že čistě elektrická auta tvoří zhruba 6,4 % registrací – tedy méně než třetinu evropského průměru.
Hybridní vozy (HEV) si v ČR vedou lépe: 5 939 registrací (+22,3 %), což odpovídá evropskému trendu. Zato plug-in hybridy rostly jen o 1,9 % (996 kusů), což je výrazně pod unijním průměrem.
Nejpřekvapivější je ale vývoj u konvenčních pohonů. Zatímco v celé EU benzinové registrace klesají a nafta padá o 12,3 %, v České republice diesel v březnu vzrostl o 4,4 % (na 4 206 kusů) a benzin stagnoval na 10 700 aut. To naznačuje, že český trh je konzervativnější a firemní flotily stále sázejí na osvědčenou naftu, zvláště pokud nemají dostatečně rozvinutou nabíjecí infrastrukturu.
Proč Česko zaostává? Klíčovým faktorem je absence výrazných národních dotací pro soukromé kupce. Zatímco Německo a Francie pumpují do podpory elektromobility miliardy eur, český program je výrazně skromnější a zaměřený spíše na obce a podnikatele. Druhým důvodem je pomalejší výstavba veřejné nabíjecí sítě – podle dat EAFO má ČR v přepočtu na obyvatele méně rychlonabíječek než západní sousedi.
Benzín a nafta na ústupu – ale ne všude
V celoevropském měřítku je trend jasný. Společný podíl benzinu a nafty na nových registracích klesl v prvním kvartálu 2026 na 30,3 %, zatímco před rokem to bylo 38,2 %. Benzinové registrace v EU za první tři měsíce propadly o 18,2 %, nafta o 15,7 %. Ve všech velkých trzích zaznamenaly benzinové modely dvouciferný pokles – ve Francii dokonce -40,3 %.
Paradoxně právě pokles spalovacích motorů pomáhá elektromobilům vypadat ještě lépe, než ve skutečnosti jsou. Když se podíváme na absolutní čísla, hybridní vozy (HEV) zůstávají nejoblíbenější volbou – v březnu jich bylo v EU zaregistrováno 444 835 (+20,1 %), což představuje podíl téměř 38 %. Pro mnoho evropských zákazníků je HEV kompromisem, který nabízí nižší spotřebu bez potřeby řešit nabíjení.
Celkově lze říct, že evropský automobilový trh prochází nejrychlejší transformací za poslední dekádu. Elektrifikované pohony (BEV + PHEV + HEV) nyní tvoří téměř 70 % všech nových registrací. Otázkou zůstává, zda tento trend udrží i po vypršení současné vlny daňových pobídek, a zda evropské značky dokáží čelit čínské konkurenci v segmentu dostupných elektromobilů.
