Zpráva, která rozvířila politický vosí hnízdo
Prvního února 2026 se na stránkách prestižního Financial Times objevila zpráva, která okamžitě přitáhla pozornost nejen automobilového průmyslu, ale především washingtonských politických kruhů. Podle čtyř zdrojů obeznámených s problematikou měl Ford Motor Company prozkoumat možnost vytvoření společného podniku s čínskou technologickou firmou Xiaomi, známou především jako výrobce chytrých telefonů a spotřební elektroniky.
Reakce Fordu byla okamžitá a kategorická. „Tento příběh je úplně nepravdivý. Není na něm nic pravdy," uvedla společnost ve svém oficiálním vyjádření. Xiaomi se k záležitosti vyjádřilo podobně razantně. „Xiaomi neprodává své produkty a služby ve Spojených státech a nejedná o tom," sdělil mluvčí čínské společnosti deníku Global Times.
Politický kontext nelze ignorovat
Samotná zpráva, byť popřená, přichází v politicky citlivém okamžiku. Pouhý týden před zveřejněním zprávy o Xiaomi poslal John Moolenaar, republikánský předseda sněmovního výboru pro Čínu, dopis generálnímu řediteli Fordu Jimu Farleymu. V dopise vyjádřil obavy ohledně partnerství Fordu s čínskou bateriovou společností CATL, kterou Pentagon označil za firmu s vazbami na čínskou armádu.
Moolenaar v dopise ze 28. ledna žádal také vysvětlení ohledně spekulací o možné spolupráci s výrobcem elektromobilů BYD. „Pokud by se zprávy o tom, že Ford jedná o partnerství s druhou čínskou bateriovou společností, ukázaly jako pravdivé, znamenalo by to ztrátu statusu ikonické americké společnosti," uvedl Moolenaar.
Podle zákonodárce Čína v posledních měsících ukázala, že je ochotna „zbraňovat" dodavatelský řetězec automobilového průmyslu. „Toto je vážná zranitelnost a bylo by jen horší, kdyby Ford vstoupil do nového partnerství s BYD nebo jakoukoliv jinou čínskou společností," dodal s výzvou, aby Ford spolupracoval s americkými spojenci, nikoli protivníky.
Celní hradba a geopolitická realita
Pozadím celé kauzy je tvrdá ekonomická realita. V září 2024 vstoupila v platnost 100% cla na čínské elektromobily, která Bidenova administrativa uvalila jako součást širší obchodní války s Pekingem. Tato cla fakticky znemožňují přímý dovoz čínských elektromobilů na americký trh.
Pro čínské výrobce, kteří dosahují mimořádných úspěchů na domácím i evropském trhu, by teoreticky společný podnik s etablovanou americkou automobilkou představoval jednu z mála cest, jak obejít celní bariéry a získat přístup k lukrativnímu severoamerickému trhu.
Xiaomi: Od smartphonů k superlativním sedanům
Xiaomi oficiálně vstoupilo do automobilového průmyslu 30. března 2021 a své první vozidlo, sportovní sedan SU7, představilo 28. března 2024. Ačkoliv je firma v automotivním sektoru nováčkem, její růstová trajektorie je pozoruhodná.
V roce svého debutu, tedy v roce 2024, dodalo Xiaomi na čínský trh 135 000 vozidel. V roce 2025 toto číslo vzrostlo na 411 837 vozidel a pro letošní rok si společnost stanovila ambiciózní cíl dodat 550 000 elektromobilů.
Model SU7, koncipovaný jako přímý konkurent Tesly Model 3, je dostupný v verzích s jedním nebo dvěma elektromotory. Verze s jedním motorem nabízí špičkový výkon 235 kilowattů, což odpovídá přibližně 315 koňským silám.
Když CEO konkurence vozí konkurenční vůz
Paradoxní situaci celé kauzy dodává na pikantnosti fakt, že právě Jim Farley, generální ředitel Fordu, je jedním z nejznámějších obdivovatelů vozů Xiaomi na Západě. V říjnu 2024 se v podcastu The Fully Charged svěřil, že si nechal dopravit Xiaomi SU7 z Šanghaje do Chicaga.
„Nerad mluvím tak moc o konkurenci, ale jezdím s Xiaomi. Přivezli jsme ho ze Šanghaje do Chicaga a jezdím s ním už šest měsíců a nechci se ho vzdát," přiznal tehdy Farley. Podobně se vyjádřil i Jensen Huang, generální ředitel společnosti Nvidia, který v říjnu 2024 označil čínské elektromobily za jedno z největších překvapení posledních pěti let.
Fordův strategický labyrint
Situace Fordu v oblasti elektromobility není jednoduchá. V prosinci 2025 oznámil automobilový gigant účetní odpis ve výši 19,5 miliardy dolarů a zrušení několika plánovaných modelů elektromobilů. Výroba elektrickému pick-upu F-150 Lightning byla pozastavena kvůli slabé poptávce.
Ford nicméně plánuje do roku 2030 představit pět cenově dostupnějších elektrifikovaných vozidel a klade větší důraz na hybridní technologie jako přechodné řešení. Společnost však stále udržuje cíl dosáhnout do konce desetiletí zhruba poloviny globálních prodejů s elektrifikovanými vozy.
Kromě sporů ohledně Xiaomi Ford čelí také kontrole ohledně své spolupráce s čínskou společností CATL, s níž v roce 2023 oznámil plány postavit v Michiganu továrnu na baterie za 3 miliardy dolarů využívající technologii CATL.
Co příběh prozrazuje o budoucnosti
I když obě společnosti jednání popřely, samotná existence těchto spekulací odhaluje hlubší pravdu o automobilovém průmyslu v roce 2026. Západní automobilky si jsou dobře vědomy technologické převahy a konkurenceschopnosti čínských výrobců elektromobilů.
Čínské firmy disponují pokročilou bateriovou technologií, propracovaným softwarovým zázemím a schopností vyrábět kvalitní elektromobily za zlomek ceny jejich západních konkurentů. To vytváří dilema: jak čelit této konkurenci, aniž by se otevřela brána pro potenciální bezpečnostní rizika a geopolitické závislosti?
Případná spolupráce mezi americkými a čínskými automobilkami by teoreticky mohla zahrnovat několik scénářů:
- Licencování technologií bez přímého podílu na výrobě
- Partnerství na třetích trzích mimo USA a Čínu
- Dodávky komponent s přísným dohledem nad kritickými systémy
Všechny tyto možnosti však narážejí na tvrdou geopolitickou realitu washingtonské politiky vůči Pekingu, která má silnou podporu napříč politickým spektrem.
Závěrečné shrnutí
Příběh o údajných jednáních mezi Fordem a Xiaomi, byť popřený, slouží jako důležité memento. Ukazuje rostoucí propast mezi tím, co by mohlo ekonomicky dávat smysl, a tím, co je politicky přijatelné. Zatímco čínští výrobci elektromobilů nadále posilují svou pozici na globálních trzích, americké firmy se potýkají s otázkou, jak nejlépe reagovat.
Pro evropské a americké spotřebitele to zatím znamená omezený přístup k cenově dostupným čínským elektromobilům. Pro automobilky to znamená pokračující tlak na vlastní inovace a nákladovou efektivitu. A pro politiky to znamená neustálé balancování mezi ochranou domácího průmyslu a poskytováním konkurenceschopných alternativ spotřebitelům.
Jediné, co je jisté: automobilový průmysl se nachází uprostřed zásadní transformace a geopolitické napětí tuto proměnu komplikuje víc než kdy dříve.
Zdroje: CnEVPost, Global Times, Select Committee on the CCP, Reuters
