Peking dnes vyslal jasný signál globálnímu automobilovému průmyslu. Čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT) spolu s dalšími úřady zveřejnilo finální podobu pravidel, která mají za cíl jediné: uzavřít kruh. Odpad už neexistuje, existují jen zdroje. Nová legislativa, o které informoval server CarNewsChina, přichází v době, kdy se globální boj o lithium a kobalt vyostřuje.
Konec šedé zóny: Baterie musí zůstat s vozem
Klíčovým bodem nových čínských pravidel, která vstoupí v platnost 1. dubna 2026, je přísná kontrola toku materiálu. Dosavadní praxe, kdy část vysloužilých baterií mizela v šedé ekonomice nebo u necertifikovaných zpracovatelů, má skončit. Legislativa explicitně vyžaduje, aby baterie zůstala součástí vozidla při jeho vyřazení z provozu, dokud není předána autorizovanému recyklačnímu centru.
Úřady zavádějí centrální informační platformu, která bude sledovat každou baterii od výroby až po recyklaci. Jde o digitální rodný list, který znemožní, aby se cenné kovy "ztratily" ze systému. Cíle jsou nastaveny extrémně vysoko – již v říjnu 2025 hlásily některé čínské firmy schopnost zpětně získat 96,5 % lithia a 99,6 % niklu a kobaltu. Nyní se tato technologická špička má stát legislativním standardem.
Evropa v roce 2026: Digitální pasy a boj o efektivitu
Zatímco Čína sází na centrální řízení a tvrdé vymáhání, Evropská unie v roce 2026 vstupuje do další fáze své bateriové regulace. Letošní rok je pro evropský trh zlomový z hlediska rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR). Automobilky operující v EU musí nyní prokazovat nejen to, že baterie vyberou zpět, ale že recyklační proces splňuje přísné limity efektivity materiálového využití.
Velkým tématem letošního roku v Evropě jsou tzv. digitální pasy baterií (Digital Product Passports), které se stávají páteří transparentnosti. Jak uvádí experti na cirkulární ekonomiku, bez přesných dat o uhlíkové stopě a původu materiálů již není možné na evropském trhu efektivně fungovat. Firmy, které digitalizaci podcenily, nyní čelí administrativnímu peklu a vyšším poplatkům.
Automobilky berou osud do vlastních rukou
Evropští výrobci nečekají se založenýma rukama. Příkladem je BMW, které v závěru loňského roku (prosinec 2025) spustilo ve spolupráci s partnerem Encory inovativní proces "přímé recyklace". Tento postup se snaží vyhnout energeticky náročné chemické recyklaci a místo toho zachraňuje funkční komponenty baterií pro další použití. Mnichovská automobilka také posílila spolupráci s firmou SK tes, aby zajistila uzavřenou smyčku pro své nové modely.
Pozadu nezůstává ani koncern Volkswagen. Jeho závod v Salzgitteru, který slouží jako technologický inkubátor, v letošním roce dále navyšuje kapacity. VW se soustředí na to, aby recyklát z vlastních starých vozů okamžitě mířil do výroby nových unifikovaných článků (Unified Cell), což má snížit závislost na dovozu surovin z Asie.
Výzvy a realita trhu
Ne vše je však v roce 2026 zalité sluncem. Průmysl čelí tvrdé ekonomické realitě. Příkladem může být turbulentní vývoj okolo společnosti Northvolt, kdysi evropské naděje na bateriovou soběstačnost. Zprávy z března 2025 naznačily, že i přes masivní dotační podporu může být ekonomická udržitelnost recyklačních gigantů (jako je projekt Revolt Ett) složitá v tváři levnější čínské konkurence.
Rok 2026 tak bude rokem třídění zrna od plev. Přežijí jen ti, kteří dokáží splnit drakonické regulace (ať už čínské nebo evropské) a zároveň udržet náklady na uzdě. Pro české čtenáře a majitele elektromobilů to znamená jediné: baterie v jejich vozech mají hodnotu, kterou si výrobci budou hlídat jako oko v hlavě.
