Co je projekt CoRe-SoLiS?
Projekt nese název Cost-effective, Resilient Solid-state Li–S (CoRe-SoLiS) a je financován britskou vládou. Jeho jádrem je integrace takzvaného nano-encapsulated sulphur (NES) — nano-zapouzdřené síry — do bateriového článku. Tento materiál vyvíjí společnost Gelion Technologies se sídlem v britském Norwiche, která se dosud zaměřovala na baterie s kapalnými elektrolyty.
Nyní partneři plánují spojit Gelionovu NES katodu s technologií pevných elektrolytů, na které Nissan pracuje již několik let. Japonská automobilka nedávno potvrdila, že první elektromobil s pevnými bateriemi plánuje uvést na trh v roce 2028 — a projekt CoRe-SoLiS do této strategie dokonale zapadá.
Proč právě síra?
Konvenční lithium-iontové baterie dnes používají katody z niklu, manganu a kobaltu (NMC), nebo levnější železo-fosfátové (LFP) katody. Síra je oproti tomu extrémně levná, snadno dostupná a její těžba nemá takové environmentální a geopolitické dopady jako těžba kobaltu či niklu. Teoreticky navíc slibuje vyšší energetickou hustotu než současné NMC články.
Gelionův přístup spočívá v nahrazení klasické katody nano-zapouzdřenou sírou. Ta je podle společnosti nákladově efektivní, snadno dostupná a — což je klíčové — může být integrována do stávajících výrobních linek. To by výrazně usnadnilo přechod k sériové výrobě.
Hlavní překážka: polysulfidový kyvadlový efekt
Sírové baterie (Li-S) však mají jednu zásadní technickou slabinu, která dosud bránila jejich komercializaci. Během nabíjení a vybíjení se síra rozpouští a vytváří polysulfidy, které migrují mezi elektrodami — takzvaný polysulfidový kyvadlový efekt. Ten způsobuje rychlou degradaci kapacity a výrazně zkracuje životnost baterie.
Projektový tým tvrdí, že tyto limity lze překonat pomocí technologie NES. „Odemykáme úrovně výkonu, které byly dříve považovány za nedosažitelné u sírových katod," uvádějí partneři. Konkrétní technické detaily však zatím nezveřejnili.
Kombinace sírové katody a pevného elektrolytu přitom není triviální. Zatímco MG jako první na světě nasadilo semi-solid-state baterie do sériového kompaktního elektromobilu, jedná se o odlišnou technologii s kapalným elektrolytem obohaceným o pevné částice. Plně pevný elektrolyt v kombinaci se sírovou katodou je technologický skok mnohem náročnější.
Kdo je za projektem?
Nissan je v projektu zastoupen prostřednictvím svého evropského technického centra Nissan Technical Centre Europe (NTCE). Na výzkumu se podílí také Oxfordská univerzita — jedna z nejprestižnějších vědeckých institucí světa. Celkové náklady projektu dosahují 3,4 milionu liber (zhruba 3,9 milionu eur), přičemž zhruba dvě třetiny rozpočtu (2,4 milionu liber) pokrývá veřejné financování z britských vládních zdrojů.
Gelion přitom není na poli bateriového výzkumu nováčkem. Společnost již spolupracuje s japonským TDK, britskou firmou QinetiQ a německým Max Planck Institute of Colloids and Interfaces.
Širší kontext: bitva o baterie budoucnosti
Závod o vývoj baterií nové generace nabírá na obrátkách napříč celým průmyslem. Zatímco čínští giganti CATL a BYD dominují současnému trhu s kapalnými lithium-iontovými bateriemi, Japonci a Evropané sázejí na pevné elektrolyty jako na způsob, jak rozdíl smazat — nebo alespoň výrazně snížit. Globální trh s bateriemi pro elektromobily přitom v prvním kvartálu 2026 vzrostl o 9,1 procenta, přičemž CATL nadále dominuje a BYD mírně ztrácí.
Odlišnou cestou se mezitím vydali jiní výrobci. Například Karma Automotive spojila síly s Factorial Energy a společně vyvíjejí solid-state baterie s ambicí změnit pravidla hry v dojezdu a bezpečnosti. Nissan a Gelion nyní přidávají do rovnice třetí proměnnou — síru, která by mohla být klíčem k masovému rozšíření solid-state technologií.
Co říkají vývojáři?
„Tento projekt spojuje přelomový NES sírový katodový materiál společnosti Gelion se světovými schopnostmi Nissanu v oblasti vývoje solid-state baterií," uvádějí partneři společným prohlášením. Cílem je vytvořit vysoce energetické a dlouhověké lithium-sírové solid-state baterie speciálně pro automobilové aplikace.
John Wood, CEO Gelionu, dodává: „Dvě hlavní příležitosti, jak posunout hranice výkonu baterií, jsou solid-state technologie a sírový katodový materiál. Tento projekt kombinuje obojí." Adrien Amigues, prezident Gelion UK & Europe, mluví ještě otevřeněji: „Tento projekt má potenciál být přelomový pro Spojené království, Nissan i Gelion."
Co bude dál?
Projekt CoRe-SoLiS právě startuje a jeho první výsledky se očekávají v horizontu měsíců až let. Partneři věří, že výsledky poslouží jako základ pro další škálování, výrobu a komercializaci solid-state baterií s potenciálem rozšířit spolupráci napříč automobilovým sektorem a odvětvím skladování energie.
Pokud se podaří překonat technické výzvy, mohli bychom se během příštích pěti let dočkat elektromobilů s dojezdem výrazně přesahujícím současné standardy, s baterií, která bude levnější a zároveň bezpečnější než dnešní NMC články. Otázkou zůstává, zda se to podaří dříve než konkurenci — a zda si japonsko-britské partnerství udrží náskok před čínskou bateriovou mašinerií.
Kdy se prvních elektromobilů se sirnými solid-state bateriemi dočkáme v běžném prodeji?
Nissan oficiálně plánuje první elektromobil s pevnými bateriemi na rok 2028, ale projekt CoRe-SoLiS je výzkumného charakteru a jeho výsledky se do sériové výroby pravděpodobně propsat až v první polovině třicátých let. Sirné katody navíc vyžadují další vývoj, takže reálný horizont pro silniční vozy s touto technologií je spíše konec příští dekády.
Jsou sirné baterie bezpečnější než současné lithium-iontové články?
V kombinaci s pevným elektrolytem ano — pevné elektrolyty jsou ze své podstaty nehořlavé, na rozdíl od kapalných elektrolytů v dnešních Li-ion bateriích. Samotná síra je navíc netoxická a její zpracování je bezpečnější než manipulace s kobaltem nebo niklem. To je jeden z důvodů, proč je tato kombinace technologií považována za slibnou nejen z hlediska výkonu, ale i bezpečnosti.
Nebude mít masové nasazení sirných baterií dopad na cenu elektromobilů?
Právě naopak — síra je surovina, která se vyskytuje hojně a její cena je zlomkem ceny kobaltu či niklu. Pokud se podaří vyřešit technické problémy, sirné solid-state baterie by mohly být výrazně levnější než současné NMC články. Gelion navíc tvrdí, že jeho NES katody lze vyrábět na stávajících výrobních linkách, což by snížilo investiční náklady na přechod k nové technologii.
