Nejde o žádné sci-fi, ale o pokročilou technologii tzv. ponorného chlazení. Nová kapalina, pojmenovaná Shell EV-Plus Thermal Fluid, je navržena tak, aby kompletně obklopila jednotlivé články baterie a odváděla z nich teplo s mnohem vyšší účinností, než jakou nabízejí současné systémy.
Jak funguje ponorné chlazení?
Většina současných elektromobilů využívá k chlazení baterií systémy, které spoléhají na chladicí desky nebo kanálky umístěné mezi moduly baterií. Toto řešení však nemá přímý kontakt s každým článkem, což omezuje jeho efektivitu. Právě přehřívání článků je hlavním důvodem, proč nelze baterie nabíjet vyšším výkonem po celou dobu.
Technologie Shellu funguje na jiném principu. Jde o dielektrickou (elektricky nevodivou) kapalinu, která je nalita přímo do bateriového pouzdra. Kapalina vyplní veškerý volný prostor a dostane se do bezprostředního kontaktu s povrchem každého článku. Díky tomu dokáže extrémně rychle a rovnoměrně odvádět teplo vznikající při rychlém nabíjení.
„Tím, že udržíme články v optimální provozní teplotě, můžeme do nich pustit mnohem vyšší nabíjecí proud bez rizika poškození nebo snížení životnosti,“ uvádí Shell ve své tiskové zprávě. Kapalina je založena na patentované technologii GTL (Gas-to-Liquid), kterou Shell vyvíjí a využívá i v jiných odvětvích, například pro chlazení datových center.
Potvrzeno testováním
Nejde jen o teoretické výpočty. Shell ve spolupráci s britskou inženýrskou firmou RML Group provedl praktické testy na bateriovém packu o kapacitě 34 kWh. Výsledky byly více než slibné: baterie se dokázala nabít z 10 % na 80 % za méně než 10 minut.
Společnost dále vypočítala, že pokud by se tato technologie použila v lehkém a aerodynamicky efektivním voze se spotřebou 10 km/kWh, mohl by řidič získat dojezd až 24 kilometrů za každou minutu nabíjení. To je téměř pětinásobek toho, co dnes nabízejí mnohé běžné elektromobily.
Překážky a budoucnost
Ačkoliv jsou výsledky působivé, masovému nasazení brání jedna zásadní překážka. Automobilky by musely navrhovat nové bateriové systémy speciálně uzpůsobené pro ponorné chlazení. Implementace do stávajících konstrukcí není možná. Tento posun ve výrobě si vyžádá čas a další investice.
Přesto je tato technologie významným krokem vpřed. Ukazuje směr, kterým se může ubírat vývoj baterií, a řeší jednu z klíčových bariér pro širší přijetí elektromobility. Pro ropného giganta jako Shell je to navíc strategický krok, jak si udržet relevanci v éře postupného odklonu od fosilních paliv.
Mnichovský autosalon IAA 2025 však ukázal, že technologie Shellu je součástí širšího trendu, který se snaží elektromobilitu zatraktivnit a zrychlit. Pozornost na sebe strhl například gigant CATL, největší světový výrobce baterií, který představil články schopné podporovat nabíjecí výkon přes 1 MW a pohánět extrémně výkonné vozy. Automobilky jako BMW zase odhalily svou zcela novou platformu „Neue Klasse“, která přináší nejen pokročilé baterie, ale také 800V architekturu pro výrazně kratší časy na nabíječce. Současně s honbou za výkonem se veletrh nesl v duchu dostupnosti – značky jako Škoda se svým modelem Epiq či Volkswagen s ID.2 ukázaly, že dalším klíčovým cílem je co nejdříve nabídnout cenově dostupné elektromobily pro masový trh.
Zdroje: newatlas.com, shell.com, autoblog.com
