Představa, že zaparkujete své auto a ono se začne samo nabíjet bez jakéhokoliv zásahu řidiče, byla dlouho doménou sci-fi nebo velmi drahých konceptů. Hlavním argumentem proti bezdrátovému přenosu energie byla vždy fyzika – ztráty při přenosu vzduchem byly příliš vysoké. To se však mění. Švýcarští vědci z laboratoří Empa (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology) ve spolupráci s energetickou společností Eniwa AG v rámci projektu Inlade potvrdili, že indukční nabíjení může být efektivní i v náročných podmínkách.
Je to jeden z posledních psychologických bloků pro majitele spalovacích aut: nutnost manipulovat s kabely. Švýcarský federální institut pro materiálové vědy a technologie (Empa) však přináší data, která mohou tuto bariéru brzy zbořit. Ve spolupráci s energetickou společností Eniwa AG a dalšími partnery dokončili testování systému, který dosahuje účinnosti přenosu energie kolem 90 %.
Stejně efektivní jako kabel?
Dlouho panovalo přesvědčení, že indukční nabíjení (přenos energie vzduchem) je příliš ztrátové. Nové výsledky z Dübendorfu však ukazují opak. „Technologie funguje v praxi velmi spolehlivě a je podobně efektivní jako konvenční nabíjecí systémy,“ uvedl Mathias Huber z laboratoře Empa pro chemické nosiče energie a automobilové systémy.
Klíčové je, že tato čísla nepochází ze sterilního laboratorního prostředí. Testy probíhaly v reálném provozu, kdy na nabíjecí desku padal sníh i déšť, a systém se musel vypořádat s teplotními výkyvy i drobnými nepřesnostmi při parkování. I v těchto podmínkách se ztráty energie udržely na úrovni srovnatelné s běžným kabelovým připojením.
Sice je pravda, že efektivita přímého galvanického spojení s kabelem je stále o něco vyšší – pohybuje se obvykle okolo 95 % – nicméně 90% účinnost u bezdrátové verze se zdá být plně přijatelná. Zejména vzhledem ke komfortu, který technologie nabízí. Neznamená to, že bezdrátové nabíjení okamžitě a zcela nahradí to s kabelem, ale je to další atraktivní možnost, kterou může majitel vozu v budoucnu použít, například pro domácí dobíjení.
Jak systém funguje v praxi
Princip je elegantně jednoduchý. V podlaze parkovacího místa je zabudována vysílací cívka, která vytváří magnetické pole. Vůz, vybavený přijímací cívkou na podvozku, nad toto místo zaparkuje a systém automaticky zahájí proces.
Bezpečnost je prioritou. Než se spustí silné magnetické pole, senzory zkontrolují, zda se mezi cívkami nenachází žádný předmět nebo živý tvor – například kočka schovaná pod autem. Pokud je prostor volný, nabíjení začne. V současné fázi řidičům pomáhá s přesným najetím displej v autě, ale budoucnost patří automatickým parkovacím asistentům, kteří vůz usadí na centimetr přesně.
Auta jako baterie pro síť
Projekt INLADE ale míří dál než jen k pohodlí řidičů. Odborníci v něm vidí klíč k energetické stabilitě. Auta totiž stojí v průměru 23 hodin denně nevyužitá. Pokud by byla během této doby připojena k síti bez nutnosti lidského zásahu, mohla by sloužit jako obří vyrovnávací baterie (technologie V2G).
„Velkou výhodou indukčního systému je, že vozidla jsou připojena k síti mnohem častěji, aniž by bylo nutné cokoliv aktivně dělat – což je plus pro pohodlí i pro energetickou transformaci,“ vysvětluje Huber. Elektromobily by tak mohly automaticky ukládat přebytky energie ze solárních panelů během dne a vracet ji zpět v době špičky.
První schválená auta na silnicích
Významným milníkem projektu je i legislativní úspěch. Upravená vozidla, na jejichž konverzi se podílela společnost AMAG, získala individuální schválení pro provoz na švýcarských silnicích. Jde tak o jedny z prvních elektromobilů na světě s tímto systémem, které mohou legálně do běžného provozu. Samozřejmě jim zůstala i možnost klasického kabelového nabíjení pro cesty mimo domovskou stanici.
Projekt INLADE podpořil Švýcarský federální úřad pro energetiku (SFOE) a kantony Curych a Aargau.
Zdroje informací: Tisková zpráva Empa: Inductive charging for electric vehicles, Interesting Engineering
