Brusel má plán: levnější malé elektromobily
Evropský komisař pro průmysl Stephane Sejourne představil 4. listopadu na pařížském Automotive Industry Day ambiciózní záměr. Evropská komise chce vytvořit novou regulatorní kategorii pro malá elektrická vozidla, která by se pohybovala někde mezi současnými quadricycles (lehká čtyřkolová vozidla do 450 kg) a běžnými osobními automobily.
"Cílem pro výrobce je přinést na trh nová malá vozidla v cenách mezi 15 000 a 20 000 eury. Jelikož regulatorní omezení také ovlivňují cenu, vytvoříme tento regulatorní rámec," uvedl Sejourne podle Reuters. Formální oznámení má přijít 10. prosince.
Nová kategorie by měla výrobcům umožnit vyrábět menší elektromobily bez nutnosti instalovat všechny bezpečnostní systémy a technologie, které jsou dnes povinné u velkých sedanů nebo SUV. Jde tedy o kompromis: nižší výrobní náklady výměnou za mírnější bezpečnostní standardy. Otázkou zůstává, zda toto uvolnění skutečně stačí k dosažení cílové ceny 15-20 tisíc eur.
Reakce na čínskou konkurenci - nebo střet s realitou?
Iniciativa EU přichází v době, kdy evropští výrobci čelí rostoucímu tlaku čínských značek, které nabízejí levnější elektromobily a postupně získávají tržní podíl. V prvním pololetí 2025 dosáhl podíl čínských značek v Evropě 5,1 %, což představuje meziroční nárůst o 91 %. BYD, MG (SAIC), Jaecoo či Xpeng postupně nahlodávají pozice zavedených evropských výrobců.
Stellantis, jeden z největších evropských koncernů, plán EU uvítal. "Cenově dostupné malé vozy znamenají čistší vzduch, bezpečnější silnice, zvýšenou průmyslovou výrobu a rychlejší dekarbonizaci," uvedl koncern v prohlášení. Stellantis zároveň upozornil, že zatímco v roce 2019 bylo v Evropě v prodeji 49 aut pod 15 000 eur, v roce 2025 zůstalo pouze jedno takové vozidlo.
Trh mluví jasně: zákazníci chtějí SUV
Zde přichází klíčová otázka: Kdo vlastně chce malé elektromobily? Data o evropském automobilovém trhu za poslední roky ukazují jednoznačný trend.
Podle analýzy organizace Transport & Environment, podíl SUV v prodejích šesti největších evropských automobilek vzrostl z pouhých 9 % v roce 2010 na 47 % v roce 2022 (napříč celým trhem dokonce 53 %). A tento trend pokračuje.
Zvlášť výrazný je nárůst v kategorii středně velkých vozů (segment C), kde SUV tvoří až 61 % všech prodejů. Dokonce i v segmentu malých aut (segment B) mají SUV 30% podíl. Proč? Výrobci na nich vydělávají více - cenový rozdíl mezi SUV a klasickým modelem stejné značky se pohybuje mezi 8-30 %.
Když se podíváme na žebříček nejprodávanějších aut v Evropě za rok 2024, vedou sice stále malá auta jako Dacia Sandero a Renault Clio. V první desítce se ale objevují hned čtyři SUV: Tesla Model Y, Volkswagen T-Roc, Toyota Yaris Cross a Volkswagen Tiguan. A trend směřuje dál k větším vozům.
Paradox dotací a regulací
Jak jsme již psali v našem předchozím rozboru, vysoká cena aut v Evropě není jen otázkou chamtivosti výrobců. Je výsledkem kombinace faktorů: drahé energie, vysoké mzdové náklady a především neustále se zpřísňující regulace EU.
Od července 2024 platí nařízení General Safety Regulation 2 (GSR 2), které nařizuje každému novému vozu v EU celou řadu povinných systémů:
- Inteligentní rychlostní asistent (ISA) - kamera čtoucí značky a GPS
- Event Data Recorder (EDR) - "černá skříňka" zaznamenávající data před nehodou
- Systém varování při ospalosti (DDAW) - kamera sledující pohyb očí řidiče
- Detekce při couvání (RD) - kamery nebo senzory
- Pokročilé nouzové brzdění - radary a kamery
- Kybernetická bezpečnost - certifikovaný systém proti hackerům
Tyto systémy bezesporu zvyšují bezpečnost a zachraňují životy. Každý z nich však stojí peníze a musí být integrován do elektronické architektury vozu. Nyní EU plánuje vytvořit kategorii vozů, která těmto nárokům podléhat nebude. Jenže bude to stačit k dosažení cíle 15-20 tisíc eur? A nebude to krok zpět v bezpečnosti? Neměli by spíše tyto malé vozy mít lepší zabezpečení?
Vymění zákazník SUV za malý elektromobil?
Transport & Environment ve své studii z května 2024 zjistila, že 25 % nových kupců již plánuje nákup elektromobilu. Při nabídce malého elektromobilu za 25 000 eur by tento podíl stoupl na 35 %. To zní povzbudivě - potenciálně dodatečný milion elektromobilů ročně v Evropě.
Realita je však komplexnější. Člověk, který vlastní SUV se spalovacím motorem, jen těžko pojede měnit své vozidlo za výrazně menší elektromobil - i kdyby byl levnější. Lidé si kupují SUV z konkrétních důvodů: vyšší posed, větší zavazadlový prostor, pocit bezpečí, design. Malý městský elektromobil tyto potřeby nesplňuje.
Stellantis navrhuje inspirovat se japonskými Kei cars - miniaturními vozy speciálně upravenými pro japonský trh. Jenže Japonsko má unikátní kombinaci faktorů: vysoké daně z velkých aut, úzké ulice v městech a především zcela odlišnou automobilovou kulturu. V Evropě by se taková vozidla mohla jevit spíše jako druhý nebo třetí vůz do rodiny, nikoliv jako náhrada hlavního automobilu.
Elektrifikace pokračuje solidním tempem
Třeba zdůraznit, že prodeje elektromobilů v Evropě solidně rostou. Za prvních devět měsíců 2025 zaznamenaly bateriové elektromobily meziroční růst 24,1 % na 1,3 milionu registrací. Jejich podíl na trhu stoupl na 16,1 % (oproti loňským 13,1 %). Samotný září 2025 přinesl dokonce růst o 20 % meziročně.
Přesto se někdy mluví o "zklamání". Proč? Nerealistická očekávání vytváří dojem stagnace. Když automobilový průmysl slibuje exponenciální růst, tempo 24 % ročně působí nedostatečně. Ve skutečnosti je to zdravý růst - pokud by tento trend pokračoval, elektromobily by do roku 2030 tvořily přes 40 % trhu. Výrobci musí splnit přísnější flotilové limity CO2, což je nutí prodávat více elektromobilů - ale často za cenu vysokých slev a nižších marží.
Co by mohlo skutečně fungovat?
Iniciativa EU na podporu malých elektromobilů není špatná sama o sobě. Evropa skutečně potřebuje cenově dostupnější elektrická vozidla. Otázkou však zůstává, proč automobilky nedokážou vyrábět vozy, které zákazníci skutečně chtějí, za ceny, které si mohou dovolit.
Některé organizace navrhují "řešení" ve formě trestů za SUV - vyšší daně podle hmotnosti, dražší parkování nebo penalizace výrobců za větší vozy. To je ale přístup shora dolů - místo aby se řešilo, proč auta nejsou dostupnější, trestá se zákazník za jeho preference. Pokud zákazník chce větší auto a je ochoten za něj zaplatit, problém není v zákazníkovi.
CEO Renault François Provost spíše navrhuje zmrazit automobilové předpisy v EU na 10-15 let, aby automobilky měly stabilní prostředí pro investice do této nové kategorie vozů. To dává smysl. Pokud výrobce ví, že pravidla budou stejná příštích deset let, může investovat miliardy do vývoje a výroby. Pokud se pravidla mění každé dva roky, žádná dlouhodobá investice se nevyplatí.
Dobrý záměr, ale nejasné výsledky
Strategie Evropské komise na podporu malých elektromobilů je reakcí na reálné problémy: vysoké ceny, čínskou konkurenci a pomalý přechod na elektromobilitu. Otázkou však zůstává, zda tento plán odpovídá realitě trhu.
V době, kdy zákazníci preferují SUV a větší vozidla, kdy se automobilky naučily vydělávat na drahých modelech a kdy regulace neustále zvyšují základní náklady na výrobu, vypadá sázka na malé městské elektromobily jako pokus jít proti proudu.
Evropa skutečně potřebuje levnější elektromobily. Ale možná by bylo efektivnější nejprve řešit strukturální problémy - vysoké ceny energií, přehnanou regulaci a paradoxní systém dotací - místo aby se vytvářela nová kategorie vozidel s nižšími bezpečnostními standardy.
Uvidíme 10. prosince, jaké konkrétní detaily Evropská komise představí. Až pak se ukáže, zda tento plán může skutečně změnit evropský automobilový trh - nebo zda zůstane jen v rovině dobrých úmyslů.
