Podle několika zdrojů obeznámených s jednáním, které cituje Bloomberg, probíhala diskuse neformálně a žádné rozhodnutí zatím nepadlo. Farley o záměru hovořil s americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, ministrem dopravy Seanem Duffym a šéfem Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Lee Zeldinem při jejich návštěvě detroitského autosalonu v lednu 2026.
Diskuse se odehrála jen několik dní poté, co prezident Donald Trump při projevu v Detroit Economic Club 13. ledna naznačil otevřenost vstupu čínských výrobců na americký trh za podmínky, že budou stavět továrny a zaměstnávat Američany. Jeho slova citovaná médii zněla jasně: „Ať přijde Čína, ať přijde Japonsko."
Zrcadlový obraz čínského modelu
Navrhovaná struktura společných podniků by fungovala jako obrácená verze pravidel, která Čína po dekády vyžadovala od západních automobilek vstupujících na její trh. Zahraniční výrobci museli zakládat joint ventures s čínskými partnery, kteří drželi minimálně 51% podíl. Právě tento systém pomohl čínským firmám získat technologické know-how a postupně vybudovat vlastní konkurenceschopnost.
V americkém návrhu by to fungovalo naopak – kontrolní podíl by měla americká strana, obě strany by sdílely zisky a technologie. Pro americké automobilky by to znamenalo možnost učit se od čínských konkurentů, kteří dnes v oblastech jako bateriové technologie, elektromobilita a konektivita vozidel drží výrazný technologický náskok.
GM je ostře proti, Ford chce spolupracovat
Postoje dvou největších amerických automobilek k čínské konkurenci se diametrálně liší. General Motors podle zdrojů Bloombergu aktivně lobbuje u Trumpovy administrativy proti vstupu čínských výrobců na americký trh. GM argumentuje, že by stávající firmy ztratily podíl na trhu a příliv čínských dílů by mohl mít zničující dopad na severoamerické dodavatele. Alianci pro automobilové inovace, která zastřešuje hlavní americké výrobce, přitom v prosinci 2025 vyzvala Kongres i Trumpovu vládu, aby zabránily vstupu čínských výrobců na americký trh.
Ford pod vedením Farleyho volí opačnou cestu. Šéf Fordu opakovaně vyjadřuje obdiv k technologiím čínských výrobců – veřejně chválil například Xiaomi SU7 a čínský náskok v oblasti elektromobility a konektivity označil za „to nejpokornější, co kdy viděl". Ford v posledních týdnech vedl jednání s BYD o rozšíření partnerství v oblasti baterií a s čínskou skupinou Geely zkoumá možnost výrobního partnerství v Evropě, jak informovala agentura Reuters.
V prosinci 2025 Ford rozšířil licenční smlouvu s čínským výrobcem baterií CATL z výroby článků pro elektromobily na výrobu stacionárních zdrojů energie pro datová centra a elektrárny. Zprávu Financial Times o tom, že by Ford jednal se Xiaomi o joint venture na výrobu elektromobilů v USA, obě společnosti důrazně popřely.
Trumpova administrativa je zatím skeptická
Přestože sám prezident Trump naznačil otevřenost vstupu čínských firem, jeho tým je podle zdrojů Bloombergu výrazně zdrženlivější. Návrh na joint ventures se u členů kabinetu setkal s chladným přijetím – představitelé administrativy se domnívají, že by čelil silnému odporu ve Washingtonu kvůli obavám z ekonomických i bezpečnostních rizik.
Farley přitom model joint ventures podle zdrojů aktivně neprosazoval. Téma bylo diskutováno spíše jako možný ochranný mechanismus pro případ, že by se čínské firmy na americkém trhu tak jako tak etablovaly. Ford ve svém oficiálním vyjádření uvedl, že Farley členům kabinetu poskytl prohlídku stánku na autosalonu a diskutovali „o různých průmyslových tématech", podrobnosti však neupřesnil. Komunikační ředitel Fordu Mark Truby dodal, že diskuse s Trumpovou administrativou ohledně Číny se obecně soustředí na „potřebu chránit domácí trh před záplavou dotovaných vozidel vyrobených v Číně".
Investiční dohoda podobného typu je ale podle některých zdrojů v administrativě vnímána jako možný výsledek plánované Trumpovy cesty do Pekingu, která se má uskutečnit na začátku dubna. Na summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se očekávají jednání o prodloužení obchodního příměří, ale i o širších otázkách obchodu a investic.
Čínské automobilky se přibližují k americkým hranicím
Kontext těchto jednání je jednoznačný. Čínské automobilky v posledních letech agresivně expandují po celém světě a přibližují se k americkému trhu. V Evropě již téměř každý desátý prodaný osobní vůz pochází od čínského výrobce. V Mexiku vzrostl podíl čínských značek z prakticky nuly v roce 2020 na 10 % v roce 2025. Vozy BYD se stávají běžným obrázkem na ulicích Mexika a Kanady.
Kanada v lednu 2026 oznámila přípravu nové automobilové strategie, která za určitých podmínek otevře dveře čínským výrobcům pro montáž vozidel na kanadském území. BYD a Geely mezitím patří mezi tři finalisty v soutěži o koupi továrny Nissan-Mercedes v mexickém Aguascalientesu, která by jim poskytla okamžitou výrobní základnu v Severní Americe.
Globální tržní podíl čínských automobilek BYD a Geely přitom vzrostl z necelých 3 % v roce 2019 na odhadovaných 11,1 % v roce 2025 podle dat S&P Global Mobility. Ve stejném období podíl detroitské „velké trojky" – GM, Fordu a Stellantis – klesl z 21,4 % na 15,7 %.
Ford a Geely: jednání pokračují i v Evropě
Paralelně s diskusemi o americkém trhu Ford intenzivně vyjednává s Geely o výrobním a technologickém partnerství v Evropě. Podle informací webu Electrek a dalších médií probíhají rozhovory o tom, že by Geely využíval nevyužité kapacity Fordu v evropských závodech, zejména v závodu ve španělské Valencii. Ford v Evropě disponuje kapacitou kolem 700 000 vozidel ročně, ale v roce 2026 se očekává využití pouhých 23 % této kapacity.
Geely, mateřská společnost značek Volvo, Zeekr, Polestar, Lynk & Co a Lotus, by díky výrobě v evropských závodech obešla dovozní cla EU na čínské elektromobily, která mohou dosáhnout až 37,6 %. Ford minulý týden vyslal delegaci do Číny, aby jednání prohloubil, a to po setkání vedení obou firem v Michiganu. Jedná se přitom o historickou ironii – Geely v roce 2010 koupil Volvo právě od Fordu za 1,8 miliardy dolarů.
Šéf Fordu Farley v prosinci 2025 při oznámení nového partnerství s Renaultem na vývoji cenově dostupných elektromobilů otevřeně řekl: „Víme, že bojujeme o přežití."
Co to znamená pro automobilový průmysl
Vstup čínských výrobců na americký trh by byl přelomovým momentem s dalekosáhlými důsledky pro celý globální automobilový průmysl. Čínské automobilky nabízejí pokročilé elektrické pohony, moderní infotainment systémy a konkurenční ceny, které do velké míry umožňují vládní dotace a ochota pracovat s minimálními maržemi.
Pro americké automobilky představuje situace dilema. Na jedné straně potřebují přístup k čínským technologiím, aby zůstaly konkurenceschopné v éře elektromobility. Na druhé straně hrozí, že čínští konkurenti získají podíl na trhu, který je pro Detroit hlavním zdrojem zisků. Analytik Steve Greenfield z Automotive Ventures předpokládá, že oznámení o vstupu čínských firem na americký trh mohou přijít ještě letos.
Jakákoliv dohoda o vstupu čínských automobilek ale bude muset zohlednit pravidla amerického ministerstva obchodu z roku 2025, která zakazují používání čínských komunikačních technologií a softwaru v propojených vozidlech prodávaných v USA od modelového roku 2027. Tato pravidla stále platí a Trumpova administrativa zatím nenaznačila, že by je hodlala zmírnit – přestože v lednu odvolala úřednici ministerstva obchodu Elizabeth Cannonovou, jejíž kancelář vedla úsilí o blokování čínských technologií z amerického trhu.
Časté dotazy (FAQ)
Jaká cla aktuálně platí na čínské elektromobily dovážené do USA?
Na čínské elektromobily v USA platí kombinace několika celních sazeb: základní sazba 2,5 % pro osobní vozy, speciální 100% clo podle Section 301 zavedené v roce 2024 a v některých případech i 25% clo z důvodu národní bezpečnosti podle Section 232. Tato celní zátěž dovoz čínských elektromobilů na americký trh prakticky znemožňuje.
Jak se k možnému vstupu čínských automobilek staví Kanada?
Kanada v lednu 2026 oznámila přípravu nové automobilové strategie, která by za určitých podmínek umožnila čínským firmám montovat vozidla na jejím území. Podmínky zahrnují například použití kanadského softwaru nebo vytvoření společných podniků s domácími firmami. Jde o reakci na Trumpovu snahu přetáhnout automobilové výrobce z Kanady do USA.
