Tepelné čerpadlo patří v cenících elektromobilů k nejčastějším příplatkovým položkám, od kterých kupující čekají delší zimní dojezd a levnější provoz. A není divu, také považuji tepelné čerpadlo za důležitého pomocníka v zimě. Přímé srovnání dvou identických vozů Volkswagen ID.7 v britském testu magazínu Whatcar ale ukázalo, že při teplotách mezi 10 a 11 °C ujel exemplář s čerpadlem 431 km (268 mil), kdežto verze bez něj zastavila po 409 km (254 mílích). Rozdíl pouhých 22 kilometrů (14 mil) podle našich výpočtů z naměřených hodnot u testovaných vozů Volkswagen ID.7 dokazuje, že technika v chladu sice prodlouží dojezd, finanční návratnost samotného příplatku je ale v běžném provozu velmi pomalá.
Shrnutí v bodech
- Tepelné čerpadlo v chladu při 10 až 11 °C prodloužilo dojezd vozu Volkswagen ID.7 o pouhých 22 km a finanční návratnost příplatku je velmi pomalá.
- V britském testu Whatcar stál příplatek 1 050 GBP (zhruba 30 700 Kč), což by se při nabíjení za 0,79 GBP (asi 23 Kč) za kWh vrátilo až po 136 800 km v zimě. Při nižší ceně elektřiny (běžně lze nabíjet za zhruba 12 Kč) je návratnost ještě dál.
- Největší úsporu 15 % přineslo čerpadlo v laboratorním měření dvou vozů Tesla Model 3 v městském cyklu při 0 °C.
- Hluboko pod bodem mrazu výhoda tepelného čerpadla mizí a při −10 °C už má podobnou spotřebu jako běžné odporové topení.
Jak čerpadlo funguje a kdy podává nejvyšší výkon
Spalovací motory produkují přebytek odpadního tepla, kterým vytápějí kabinu bez přímého vlivu na spotřebu. Elektromotory a baterie jsou mnohem účinnější, takže zbytkového tepla vytvářejí málo. Základní elektromobily proto používají odporové topné články (PTC), které fungují jako elektrický přímotop a odebírají energii přímo z trakční baterie.
Tepelné čerpadlo pracuje na opačném principu než domácí chladnička, jak v přehledu techniky vysvětluje Whatcar. Zařízení odebírá zbytkové teplo z elektromotoru, baterie i okolního vzduchu, v kompresoru plyn stlačí a přes kondenzátor jím ohřívá interiér nebo samotný akumulátor, který nejlépe pracuje mezi 20 a 25 °C.
Účinnost přenosu však silně závisí na venkovní teplotě. Laboratorní srovnání dvou vozů Tesla Model 3, zveřejněné v odborném časopise Mdpi zjistilo, že největší náskok v zachování dojezdu oproti letním 25 °C má čerpadlo při 0 °C, kdy v městském cyklu ušetřilo 15 %. Testované vozy ale pocházely z různých modelových let, takže nelze vyloučit ani vliv dalších úprav.
Proč v tuhých mrazech výhoda mizí
Jakmile teploty klesnou hluboko pod bod mrazu, fyzikální výhoda tepelného čerpadla se vytrácí. V okolním vzduchu ani u studených komponentů už není dostatek tepla k odebrání a systém musí zapojit odporový ohřev. Ve zmíněné studii Mdpi se při −10 °C náskok Tesly s čerpadlem smrskl na pouhé 1 %.
Stejný závěr přineslo měření německého autoklubu Adac v mrazicí komoře při −10 °C. Inženýři sledovali sedm elektromobilů a měřili spotřebu na vyhřátí kabiny na průměrných 20 °C. Modely s tepelným čerpadlem, konkrétně Volkswagen ID.3 (2,3 kWh), BMW iX (2,0 kWh), Renault Zoe (1,8 kWh) a Tesla Model Y (1,6 kWh), vykázaly v desetistupňovém mrazu podobnou spotřebu jako vozy s jednoduchým odporovým topením, mezi něž patřil Hyundai Kona Elektro a Fiat 500e (oba 1,5 kWh).
Větší roli než typ ohřívače hrála v komoře tepelná izolace karoserie a rozmístění výdechů. BMW iX s výdechy ve sloupcích vyhřálo kabinu za 12,5 minuty a po vypnutí topení drželo teplo nejdéle. Naopak Tesla Model Y, Renault Zoe a VW e-Up nedokázaly při −10 °C ani po 40 minutách vytopit celý prostor na průměrných 20 °C. Udržování již vyhřáté kabiny pak v koloně odebírá jen 1,5 až 2 kW výkonu, takže posádce v nabitém voze nehrozí zamrznutí.
Finanční návratnost a ceníková politika značek
Zda za čerpadlo připlácet, je proto otázkou ceny a způsobu nabíjení. Automobilky BMW, Porsche, Tesla nebo na britském trhu Renault montují čerpadlo do elektromobilů v základu, kdežto u značek Škoda, Volkswagen, Audi, Cupra či Kia jde často o příplatek. Jak jsme rozebírali v předchozím srovnání, Kia EV4 ujede dál než Škoda Elroq, za tepelné čerpadlo si ale připlatíte u obou.
Kalkulaci návratnosti provedl britský Whatcar na základě testu dvou vozů Volkswagen ID.7 Pro Match s využitelnou baterií 77 kWh. Vůz s čerpadlem ujel 431 km (268 mil) oproti 409 km (254 mil) a podle našich výpočtů z naměřených hodnot vykázal spotřebu 17,8 kWh/100 km (3,5 míle/kWh) oproti 18,9 kWh/100 km (3,3 míle/kWh) u verze bez něj. Příplatek činil na britském trhu 1 050 GBP (zhruba 30 700 Kč).
I kdyby řidič nabíjel výhradně na veřejných stanicích za britskou sazbu 0,79 GBP (asi 23 Kč) za kWh, aby úspora elektřiny zaplatila pořizovací cenu čerpadla, musel by řidič ujet 136 800 km (85 000 mil) v zimních podmínkách. Při levnějším domácím nabíjení se návratnost posouvá ještě dál. Připomeňme ještě jednou že cenovka 23 Kč rozhodně nepatří k těm nejnižším, spíše naopak a to i v Británii. Stačí se podívat na analýzu Superchargerů. Ceny u těchto stojanů se pohybují mezi 6 a 23 Kč za kWh. Průměr je 11 Kč. Takže reálná návratnost tepelného čerpadla bude ještě za hranicí 136 000 km.
| Model v zimním testu (10–11 °C) | Využitelná baterie | Udávaný dojezd WLTP | Naměřený dojezd v testu | Pokles oproti WLTP | Spotřeba v testu |
|---|---|---|---|---|---|
| Mercedes EQE 300 Sport Edition | 89,0 kWh | 612 km | 483 km | 21,0 % | 18,3 kWh/100 km |
| Tesla Model 3 Long Range | 75,0 kWh | 628 km | 472 km | 24,8 % | 15,9 kWh/100 km |
| VW ID.7 Pro Match (s čerpadlem) | 77,0 kWh | 613 km | 431 km | 29,6 % | 17,8 kWh/100 km |
| BYD Seal Design | 82,5 kWh | 570 km | 410 km | 28,0 % | 20,1 kWh/100 km |
| VW ID.7 Pro Match (bez čerpadla) | 77,0 kWh | 616 km | 409 km | 33,6 % | 18,9 kWh/100 km |
Krátké trasy v zimě prodražuje ohřev baterie
Oficiální katalogové hodnoty o zimní efektivitě vozu nic neprozradí. Jak připomíná analýza Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC), publikovaná na portálu Mdpi, homologační cyklus WLTP probíhá při 23 °C s vypnutým topením i klimatizací, takže přínos čerpadla nezohledňuje.
V zimním provozu spotřebu zvyšuje i ohřev samotného akumulátoru, který váží stovky kilogramů. Souhrnná analýza autoklubu Adac ukázala, že nejhorší jsou opakované krátké jízdy s promrzlým vozem. V měřeních Green NCAP na trase 23 km (30 minut) po vymrznutí na −7 °C stoupla spotřeba elektromobilů oproti 23 °C v průměru o 70 % a dojezd klesl o 40 %. U modelu VW ID.5 se spotřeba zvýšila o 107 % z 16,1 na 33,4 kWh/100 km, u Tesly Model 3 vzrostla o 73 % z 16,5 na 28,5 kWh/100 km.
Na delších trasách, kdy se baterie i kabina ohřejí jen jednou, je nárůst mírnější. Při jízdách na 100 kilometrů při 0 °C naměřil Adac u vozů Renault Zoe a Peugeot e-208 nárůst spotřeby jen o 21 % a u Volkswagenu ID.3 se starším softwarem 2.3 o 30 %. Řidičům na krátkých trasách tak ušetří více vyhřívání sedadel a předehřev ze sítě.