Analýza neziskové organizace Transport & Environment (T&E), která se k dokumentu dostala, odhaluje snahu oslabit klíčové nařízení o emisích CO2. Návrhy se snaží změkčit cíle pro rok 2030, které jsou zásadním mezikrokem k plánovanému konci prodeje nových spalovacích motorů v roce 2035. Za snahou pravděpodobně stojí Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA), která však už dávno nereprezentuje celý sektor.
Co kontroverzní dokument navrhuje?
Podle T&E je jádrem návrhu změna výchozí hodnoty pro výpočet snižování emisí a úprava systému bonusů pro nízkoemisní a bezemisní vozidla. Tyto technické změny by v praxi umožnily prodat o desítky milionů více vozů se spalovacím motorem, než kolik dovoluje současná legislativa. To by nejen ohrozilo klimatické cíle EU, ale také by vyslalo negativní signál dodavatelům, kteří již masivně investují do technologií pro elektromobily.
„Oslabení cílů v oblasti CO2 by bylo pro evropské výrobce aut katastrofou. Odsoudilo by je to k zaostávání, zatímco čínští konkurenti by je předběhli na poli elektromobilů,“ uvedl v oficiálním prohlášení k analýze William Todts, výkonný ředitel Transport & Environment.
Pohled z druhé strany: Tlak na realismus
Samotní výrobci, sdružení v asociaci ACEA, ve svých oficiálních stanoviscích opakovaně zdůrazňují, že ambiciózní cíle musí být doprovázeny adekvátními podpůrnými podmínkami. Mezi ně patří především masivní budování dobíjecí infrastruktury, stabilita elektrické sítě a zajištění cenové dostupnosti elektromobilů pro širokou veřejnost. Argumentují také tím, že je třeba zachovat technologickou neutralitu a nevsázet vše na jedinou kartu v podobě bateriových elektromobilů.
Průmysl není jednotný: Hlasití odpadlíci
Je naprosto klíčové zdůraznit, že automobilový průmysl v této otázce není jednotný. Z asociace ACEA, která je za podobné návrhy nejčastěji zodpovědná, v posledních letech odešli někteří zásadní členové. Důvodem byl právě jejich nesouhlas s málo ambiciózní klimatickou politikou.
Již v roce 2022 asociaci opustila automobilka Volvo Cars s jasným odůvodněním, že cíle asociace neodpovídají jejich vlastní strategii stát se plně elektrickou značkou do roku 2030. Krátce nato následoval i celý gigantický koncern Stellantis (zahrnující značky Peugeot, Citroën, Opel, Fiat či Jeep), který se rozhodl vést svůj dialog s institucemi samostatně. Zapomínat nesmíme ani na Teslu, která jako čistě elektrická automobilka nikdy členem ACEA nebyla a jejíž zájmy jsou v přímém protikladu ke snahám o zpomalení elektrifikace. Připomínáme, že Tesla vyrábí své vozy v Berlíně.
Střet vizí a budoucnost v sázce
Uniklý dokument tak pravděpodobně neodhaluje ani tak plán "automobilek", jako spíše plán konzervativního křídla průmyslu, které se stále zdráhá plně se oddat elektrické budoucnosti. Na druhé straně politického spektra stojí politici, kteří varují před příliš rychlým tempem. Například čeští europoslanci Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek (oba ODS) dlouhodobě argumentují, že Brusel svým tlakem ohrožuje konkurenceschopnost a nebere v potaz reálné možnosti a potřeby spotřebitelů.
Tento rozkol přichází v kritické době, kdy se Evropská komise připravuje na revizi pravidel v roce 2025. Výsledek určí tempo dekarbonizace dopravy na další dekádu. Rozhodující slovo budou mít zákonodárci, kteří budou muset zvážit nejen hlasitou lobby, ale i odlišné strategie jednotlivých výrobců, dlouhodobé klimatické závazky, ale i vyhodnotit skutečné dopady jejich rozhodnutí.
