Když se propadá celý průmysl
Začněme nepříjemnými čísly. Podle dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) prodeje nových aut v EU klesly v první polovině roku 2025 o 1,9 procenta. V červnu byl pokles ještě výraznější – 7,3 procenta meziročně. Evropskému trhu stále chybí tři miliony prodaných vozů oproti době před pandemií.
Automobilový průmysl přitom zaměstnává v Evropě 13 milionů lidí a tvoří sedm procent HDP Evropské unie. V České republice je to dokonce desetina ekonomiky. Když se propadá automobilový průmysl, propadá se celá ekonomika.
Důvodů je několik. Přísné emisní limity EU nutí automobilky prodávat víc elektromobilů, než je skutečná poptávka. Od roku 2025 platí limit 93,6 g CO₂/km, což je o 19 procent méně než loni. Volkswagen očekává, že mu nové předpisy stojí asi 1,5 miliardy eur ročně. Renault musí mít 20 procent prodejů v elektromobilech, zatím jich prodává jen 12 procent.
Jenže skutečný problém není v regulaci. Skutečný problém se jmenuje Čína.
Čínský tlak: levnější, lepší, rychlejší
Zatímco evropské automobilky předlužují, čínská konkurence nabírá na síle. BYD letos předstihla Teslu v celosvětových prodejích elektromobilů. Zeekr v Austrálii během několika měsíců vystřelil mezi elitu. Leapmotor chystá expanzi do Evropy s cenami, které tradiční výrobci nemohou konkurovat.
Čínské automobilky investovaly do elektromobility dřív a razantněji. Mají náskok v bateriových technologiích, softwaru pro autonomní řízení i v konektivitě vozidel. Zatímco Evropa stále debatuje o emisních normách, Čína už vyrábí elektromobily s dojezdem přes 700 kilometrů a nabíjením za 10 minut.
Tesla ztrácí půdu pod nohama
Americká Tesla, která ještě před pár lety vypadala jako nezastavitelný gigant, dnes bojuje o své místo. V Číně, svém největším trhu, ji drtí BYD a další místní výrobci. V Evropě prodeje klesly o třetinu – částečně kvůli kontroverzním politickým aktivitám Elona Muska, částečně kvůli přestavbě berlínské továrny.
Pokud ani Tesla nedokáže udržet krok, jak na tom jsou tradiční evropské automobilky?
Německá odpověď: 800V a „Neue Klasse"
A právě tady vstupují do hry Mercedes GLB a BMW iX3. Oba modely představují německou odpověď na čínskou konkurenci. A obě sdílejí překvapivě podobnou technologickou strategii.
Mercedes GLB: sedm míst s ultra-rychlým nabíjením
Nový Mercedes GLB stojí na platformě MMA (Mercedes Modular Architecture) s 800V elektrickou architekturou. Základní verze GLB 250+ nabízí dojezd 631 kilometrů podle WLTP – což je v segmentu kompaktních SUV výjimečná hodnota.
Ale skutečný trumf je nabíjení. Díky 800V technologii dokáže GLB přijímat až 320 kW na stejnosměrných stanicích. Za pouhých 10 minut si nabije energii na 260 kilometrů. Kompletní nabití z 10 na 80 procent zabere jen 22 minut.
Mercedes u GLB aplikoval poznatky z konceptu Vision EQXX – experimentálního vozu zaměřeného na maximální efektivitu. Účinnost přenosu energie z baterie na kola dosahuje 93 procent. Tepelné čerpadlo odvozené z Vision EQXX dokáže ohřát kabinu při -7 °C dvakrát rychleji než předchůdce při spotřebě jen poloviny energie!
BMW iX3: „Neue Klasse" jako záchrana značky
BMW jde ještě dál. Nový iX3 není jen další elektromobil – je to první model platformy „Neue Klasse", což BMW přímo pojmenovalo podle legendární generace z 60. let, která tehdy zachránila upadající automobilku.
Symbolika je jasná. BMW vsadilo všechno na jednu kartu.
Jak jsme psali v listopadu, iX3 nabízí dojezd 678 až 805 kilometrů podle WLTP v závislosti na výbavě – to je víc než jakýkoli konkurent v segmentu. Baterie s kapacitou 108,7 kWh využívá nové válcové články s o 20 procent vyšší energetickou hustotou než dosavadní prizmata.
Nabíjení? Také 800V architektura s výkonem až 400 kW. Za 10 minut si iX3 nabije energii na dojezd zhruba 350 kilometrů. Nabití z 10 na 80 procent zabere jen 21 minut.
BMW navíc vyvinulo vlastní elektromotory šesté generace, které jsou o 10 procent lehčí, mají o 40 procent nižší energetické ztráty a jsou o 20 procent levnější na výrobu než předchozí generace. Pohonný systém s výkonem 345 kW (469 koní) a točivým momentem 645 Nm zajišťuje zrychlení z 0 na 100 km/h za pouhých 4,9 sekundy.
Konečně dohánějí Čínu. Ale stačí to?
Na papíře vypadají nové modely od Mercedesu a BMW impozantně. 800V architektura? Mají ji. Ultra-rychlé nabíjení? Mají ho. Dojezd přes 600 km? Mají ho také. Sofistikované tepelné čerpadlo? Ano. Účinnost přes 90 procent? Dobře.
Technologicky se německé automobilky konečně dostaly na úroveň čínské konkurence nebo se ji přiblížily. V některých aspektech předběhli i Teslu – například Tesla Model Y Long Range nabízí až 600 km dojezdu podle WLTP, zatímco BMW iX3 dosahuje až 805 km a Mercedes GLB nabízí 631 km.
Ale je tu jeden zásadní problém: cena.
Cenová propast, kterou nelze přeskočit
Mercedes GLB startuje v Německu na 59 048 eurech, v České republice na 1 355 200 korunách. BMW iX3 je v Česku k dispozici od 1 741 350 korun (základní provedení) až do 2 120 742 korun (nejvyšší M sportovní paket Pro).
Problém je, že BMW iX1 začíná na 48 800 eurech – tedy o více než 10 000 eur méně než GLB. A čínská konkurence? BYD Atto 2 stojí v Česku 765 000 Kč s 425litrovým kufrem a panoramatickou střechou. Zeekr 7X se téměř okamžitě po uvedení v Austrálii probojoval do top prodejů díky agresivnímu ocenění.
Evropské automobilky nabízejí podobné technologie a třeba i delší dojezd. BMW iX3 s 805 km WLTP je absolutní špička segmentu. Ale zákazníci kupují hlavně cenu – a zde Němci nemohou konkurovat Číně.
Infrastruktura jako slepá ulička
Další problém je infrastruktura. Ano, Mercedes GLB a BMW iX3 dokážou nabíjet až 400 kW výkonem. Jenže kde? U nás sice najdete nabíjecí stanice s výkonem 400 kW ovšem prozatím jich není moc.
800V nabíječky jsou v Evropě stále vzácností. Většina stanic nabízí maximálně 150-250 kW. To znamená, že onen slib „260 km za 10 minut" je v praxi často nedostupný.
Čína má tento problém vyřešený. Investovala masivně do nabíjecí infrastruktury a výsledky jsou vidět. Evropa stále debatuje, kdo za výstavbu zaplatí.
Sedm míst jako tajná zbraň
Přesto má Mercedes GLB jeden trumf, který čínská konkurence nemá: sedmimístnou konfiguraci v kompaktním SUV. V prémiovém segmentu nemá GLB v tomto ohledu prakticky konkurenci.
BMW iX1 nenabízí třetí řadu sedadel. BMW iX3 také ne. Tesla Model Y má volitelnou třetí řadu, ale je to těsné řešení spíše pro děti. Jedinou alternativou je výrazně větší a dražší Kia EV9, Volvo EX90 nebo Hyundai Ioniq 9.
Pro rodiny, které potřebují sedm míst a zároveň chtějí prémiovou kvalitu, je nový GLB jediná rozumná volba. Jak jsme psali dříve, zavazadlový prostor 540 litrů v pětimístné verzi a 127litrový frunk navíc dělají z GLB jedno z nejpraktičtějších elektrických SUV na trhu.
BMW iX3 zase nabízí nejvyšší dojezd ve své třídě (až 805 km WLTP) a pokročilé technologie platformy Neue Klasse, která představuje největší investici v historii BMW.
Není to jen o technologiích
Technologie jsou jen část rovnice. Podle analýzy MercedesBlog je problém Mercedesu strukturální. Značka vyvinula příliš mnoho platforem (EVA, MMA, MB.EA) a příliš málo modelů. To vede k vysokým nákladům na vývoj při malém objemu výroby.
BMW zvolilo chytřejší strategii – nabízí elektrický model v každém relevantním segmentu trhu. Zatímco Mercedes nemá elektrickou alternativu k C-Class a GLC, BMW pokrývá i4, i5, iX1, iX2, iX3 a i7. Výsledek? BMW v roce 2024 prodalo v Evropě o 50 procent víc elektromobilů než Mercedes.
Volkswagen Group sice dosáhl v prvních devíti měsících roku 2025 impozantního 42% růstu prodeje elektromobilů, ale přesto zmrazuje mzdy a ruší bonusy. Problém není v poptávce po elektromobilech. Problém je v marži – elektromobily jsou prostě méně ziskové než spalovací auta.
Geopolitické zemětřesení
A pak je tu geopolitika. V říjnu 2025 nizozemská vláda vyvlastnila společnost Nexperia od čínského vlastníka Wingtech Technology. Důvod? Bezpečnostní obavy pod tlakem ze strany USA.
Čína okamžitě reagovala zavedením exportních omezení na polovodiče z Nexperie. Výsledek? Volkswagen zvažuje dočasné pozastavení výroby modelů Golf a Tiguan kvůli nedostatku čipů. Evropský automobilový průmysl se dostal do situace, kdy je zranitelný vůči geopolitickým tlakům.
Nexperia je klíčovým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl s více než 12 tisíci zaměstnanci. Její paralýza znamená paralýzu celého odvětví.
Závěr: Technologie ano, záchrana ne
Mercedes GLB a BMW iX3 jsou technologicky impozantní automobily. 800V architektura, ultra-rychlé nabíjení, dojezd přes 600 kilometrů, účinnost přes 90 procent – to jsou parametry, které před pár lety vypadaly jako sci-fi.
Němci konečně dohonili čínskou a americkou konkurenci v klíčových technologiích. V některých aspektech je možná i předstihli.
Ale stačí to na záchranu evropského automobilového průmyslu?
Pravděpodobně ne.
Problém není v technologiích. Problém je v ceně, v infrastruktuře, v přílišné závislosti na asijských dodavatelích, v geopolitických tlacích a především v tom, že evropské automobilky přišly pozdě.
Čína investovala do elektromobility o dekádu dřív. USA s Teslou ukázaly, že elektromobily mohou být sexy. Evropa mezitím debatovala o dieselgate a o tom, jestli vůbec elektromobily potřebujeme.
Mercedes GLB a BMW iX3 jsou kroky správným směrem. Ale nejsou to zázračné zbraně, které by zachránily průmysl zaměstnávající 13 milionů lidí.
Jsou to spíše důkazy, že evropské automobilky dokážou vyrábět skvělé elektromobily. Otázka ale není, jestli je dokážou vyrábět. Otázka je, jestli je dokážou vyrábět dostatečně levně, dostatečně rychle a v dostatečném množství, aby přežily tlak z Číny.
A na tu otázku zatím nikdo nezná odpověď.
Článek vychází z oficiálních informací Mercedes-Benz, BMW Group a analýz automobilového průmyslu z nezávislých zdrojů.
