Diskuze o budoucnosti pohonu osobních automobilů se často vede v rovině emocí a politických proklamací. Pokud se však podíváme na tvrdá data a energetickou bilanci, prostor pro debatu se dramaticky zmenšuje. Michael Jost, muž, který stál u kormidla strategie největší evropské automobilky v době jejího zásadního obratu k elektromobilitě, v aktuálním rozhovoru pro podcast Elektroauto-News.net vysvětluje, proč jsou sázky na více karet pro masové výrobce likvidační.
Technologická otevřenost, nebo strategická prázdnota?
Termín „technologická otevřenost“ zní líbivě. Politikům dává manévrovací prostor a části veřejnosti naději, že se „něco vymyslí“ a spalovací motory tu s námi zůstanou v nezměněné podobě. Jost však tento přístup v roce 2025 označuje za strategickou chybu.
Zatímco prémiové značky s vysokými maržemi, jako je například BMW, si mohou dovolit luxus udržovat vývoj několika typů pohonů současně (diesel, benzín, hybrid, elektro i vodík), pro masové výrobce je to cesta do pekel. Vývoj, testování a výroba vyžadují obrovské investice. Rozmělnění kapitálu mezi neefektivní technologie znamená, že výsledný produkt bude buď drahý, nebo nedokonalý. „Relevantní je to, co děláme v mainstreamu. A tam je technologická otevřenost zkrátka nezaplatitelná iluze,“ upozorňuje Jost. Ostatně podobně jsme i my dříve psali na téma Porsche a jeho strategie dvou cest.
Matematika nepustí: 400 Wh vs. 1000 Wh
Proč expert, který zná automobilový průmysl zevnitř, tak kategoricky odmítá alternativy? Odpověď leží v účinnosti „Well-to-Wheel“ (od zdroje ke kolům). I na konci roku 2025 platí neúprosná fyzika:
- Bateriový elektromobil (BEV): Pro ujetí jednoho kilometru spotřebuje přibližně 400 Wh primární energie.
- Vodík a e-paliva: Kvůli ztrátám při výrobě (elektrolýza), stlačování, transportu a zpětné přeměně na energii v autě je potřeba 600, 800, ale často i přes 1000 Wh na stejnou vzdálenost.
To znamená, že k provozu vodíkového auta nebo vozu na e-paliva potřebujeme 2,5x až 3x více elektrické energie (a tedy i větrných elektráren či solárních panelů), než kdybychom tu elektřinu poslali rovnou do baterie. V době, kdy se Evropa snaží o energetickou nezávislost a efektivitu, je plýtvání energií v osobní dopravě ekonomickým nesmyslem.
Vodík patří do průmyslu, e-paliva na okruh
Jostova kritika neznamená, že vodík nebo syntetická paliva nemají budoucnost. Mají, ale ne v rodinném voze, kterým jezdíte na nákup. „Každou tunu vodíku potřebujeme. Ale pro ocelářský průmysl, pro výrobu betonu, pro chemii. Nemusíme ho balit do auta,“ vysvětluje Jost.
Podobné je to s e-palivy. Ta podle Josta najdou uplatnění v letectví, lodní dopravě nebo u hyperaut. Zmiňuje příklad švédské značky Koenigsegg, která využívá E-Methanol pro vozy s výkonem přes tisíc koní. Pro sběratele, který s autem vyjede jednou ročně, není cena paliva (která se u e-paliv pohybuje násobně výše než u benzínu) podstatná. Pro běžného motoristu je však představa tankování paliva za 4–5 eur za litr (v přepočtu přes 100 Kč) nereálná.
Spalování peněz daňových poplatníků
Velmi ostře se Jost vyjádřil k dotační politice a lobbingu. Vzpomíná na situace v koncernu, kde se ročně utrácely desítky milionů eur na vývoj vodíkových osobních aut, ačkoliv interní analýzy ukazovaly, že to nedává smysl. Často šlo o peníze vytažené z kapes daňových poplatníků skrze dotace na výzkum.
„Je to v souladu s etikou, když zapojujeme celou společnost do investic do technologií, které nevedou k cíli?“ ptá se řečnicky Jost. Podle něj by firmy měly mít odvahu přiznat barvu a soustředit se na řešení, které je jediné škálovatelné – a tím je přímá elektrifikace.
Závěr: Budoucnost patří těm, kdo umí počítat
Rok 2025 nám ukazuje, že trh se začíná čistit. Zatímco sítě vodíkových stanic v Německu či Kalifornii stagnují nebo dokonce řídnou kvůli vysokým provozním nákladům, nabíjecí infrastruktura pro elektromobily roste exponenciálně. Michael Jost svým pohledem potvrzuje to, co vidíme na číslech prodejů i v technických specifikacích: Sázka na efektivitu vyhrává.
Pro čtenáře a majitele aut z toho plyne jediné: Nenechte se zmást marketingovými zkratkami o zázračných palivech. Fyzika je na straně baterií, a kde je fyzika, tam jsou nakonec i peníze.
