Od Dánska po Chorvatsko: Proč je rozptyl tak propastný
Když se podíváte na mapu Evropy, rozdíly v adopci elektromobilů jsou ohromující. Dánsko hlásí podíl 80,1 procenta — osm z deseti nových aut tam jezdí na baterky. Následuje Finsko (47,7 %), Švédsko (40,9 %) a Belgie (35,7 %). Mimo EU pak Norsko dosahuje prakticky absolutní penetrace s 98 procenty.
Na opačném konci stojí země jako Lotyšsko, Řecko, Estonsko, Slovensko (5,8 %), Polsko (5,3 %) a Chorvatsko. Česká republika s 6,3 procenty předbíhá jen tuto šestici států. Zvlášť bolestivé je srovnání v rámci Visegrádské čtyřky — Maďarsko dosáhlo 10 procent a je lídrem regionu. To, že ještě loni na podzim Česko zaostávalo za Polskem i Maďarskem, se změnilo — ale ne díky českému zrychlení, nýbrž polskému zpomalení.
Důvody tohoto rozptylu jsou dobře známé: výše dotací, hustota dobíjecí infrastruktury a výše HDP na obyvatele tvoří tři hlavní pilíře. Dánsko a Švédsko masivně dotovaly nákup elektromobilů už před lety, zatímco země V4 spoléhaly hlavně na evropské dotační programy, které jsou administrativně pomalejší a méně štědré.
Český paradox: Elektromobilů přibývá rekordně, ale každé druhé je z bazaru
Na první pohled to vypadá na slušný růst: v České republice je aktuálně registrováno přes 71 tisíc osobních bateriových elektromobilů, jen letos přibylo 13,5 tisíce. Meziročně registrace nových elektromobilů vzrostly o 16,7 procenta.
Téměř polovina letošních registrací připadá na dovezená ojetá vozidla. To potvrzuje trend, který jsme na evmagazin.cz sledovali už v březnu: český trh s ojetými elektromobily zažíval 60% boom. Na jednu stranu je to dobrá zpráva — elektromobily se stávají dostupnější pro širší vrstvy řidičů. Na druhou stranu to ale znamená, že český trh s novými elektromobily roste výrazně pomaleji, než naznačují celková čísla.
„Téměř polovina letošních registrací připadá na dovezená ojetá vozidla, což ukazuje, že elektromobily jsou dostupnější pro stále širší skupinu řidičů," uvedl Pavel Havránek, ředitel divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu. Jenže dostupnost ojetin je jen jedna strana mince — pokud Češi nekupují nové elektromobily, výrobci nemají důvod sem vozit nejnovější modely za konkurenční ceny.
Škoda drží pevnost, Tesla couvá, Mercedes útočí
Domácí trh má jasného krále. Škoda ovládá 36,1 procenta trhu s bateriovými elektromobily — Enyaq (1 269 registrací) a Elroq (1 068) jsou dva nejúspěšnější modely. Mladoboleslavská automobilka těží z kombinace domácí značkové loajality a faktu, že oba modely patří k nejlépe hodnoceným elektromobilům i na náročném německém trhu — kde Elroq obsadil druhé a Enyaq třetí místo.
Tesla naopak v Česku ztrácí dech. Meziročně jí klesly registrace o 3 procenta a tržní podíl se smrskl z 15,4 na 12,8 procenta. Zatímco v celé EU Tesla stále roste, v Česku evidentně naráží na strop — ať už kvůli absenci lokálního zastoupení, servisní síti, nebo prostě proto, že čeští zákazníci preferují tradičnější značky, hlavně Škodu.
Třetí místo patří Mercedesu-Benz s pětiprocentním podílem a meziročním růstem o 76 procent. Stuttgartská značka tak v tuzemsku zažívá svou tichou elektrickou revoluci — taženou především modely CLA a GLC, které bodují u firemní klientely.
Infrastruktura: 7 723 bodů, ale rychlých je jen sedmina
S rostoucím počtem elektromobilů roste i dobíjecí infrastruktura. V Česku je aktuálně 7 723 veřejných dobíjecích bodů, z nichž 1 053 (13,6 procenta) nabízí výkon nad 150 kW. To je na 71 tisíc registrovaných elektromobilů poměrně solidní poměr — jeden veřejný bod připadá na zhruba 9 elektromobilů.
Problém je ale jinde: jen minimum z nich je ultrarychlých (nad 300 kW). Zatímco západní Evropa masivně investuje do 400kW a výkonnějších stanic, Česko se stále spoléhá na infrastrukturu, která byla projektována v době, kdy průměrný elektromobil nabíjel maximálně 100 kW. ORLEN Charge sice spustil ultrarychlé nabíjení na D1 a plánuje do roku 2030 celkem 600 bodů, ale to je zatím kapka v moři.
Německo naproti tomu zažívá elektroboom — prodeje elektromobilů soukromníkům tam meziročně vyskočily o 85 procent a země masivně investuje do infrastruktury. Právě kombinace dotací, husté sítě nabíječek a silné nabídky modelů je recept, který Česku zatím chybí.
Co čekat dál: Dotace, nebo přirozený růst?
Data CDV ukazují jednoznačný evropský trend: benzinová auta padají (-18,2 %), nafta také (-16,6 %), zatímco bateriové elektromobily (+35,7 %) a plug-in hybridy (+22,1 %) rostou. Hybridy bez nabíjení (HEV) zůstávají s 37,8 procenta nejrozšířenější volbou — fungují jako přestupní stanice pro řidiče, kteří ještě nejsou připraveni na plný přechod na baterii.
Pro Česko bude klíčových následujících 12 měsíců. Pokud se podaří nastartovat dotační programy pro nové elektromobily (nejen ojetiny) a zrychlit výstavbu ultrarychlé infrastruktury, může tržní podíl do konce roku 2026 atakovat hranici 10 procent. Ovšem žádné nové dotační programy neočekáváme. Takže hrozí, že Česko zůstane v klubu zemí, kde elektromobilita existuje — ale jen jako okrajový fenomén. Důvod? Hlavní bariérou v Česku jsou totiž vstupní náklady.
