Proč Ford kritizuje evropskou regulaci?
Jim Farley, šéf amerického automobilového gigantu Ford Motor Company, publikoval 8. prosince ostré varování v prestižním deníku Financial Times. Jeho text přichází pouhé dva dny před očekávaným oznámením nového balíčku evropských regulací pro automobilový průmysl, které má Evropská komise představit 10. prosince 2025.
Farleyho hlavní kritika míří na to, co nazývá strategií "zavažte se a pak to koupí". Evropští zákonodárci podle něj opakovaně stanovují nerealistické cíle pro prodej elektromobilů, které následně musí upravovat, když spotřebitelé neprojevují očekávaný zájem. Tato nekonzistence podle něj destabilizuje celý komplex návrhu produktů, inženýrství a dodavatelských řetězců, které vyžadují dlouhé časové horizonty a investice v řádu miliard eur.
"Stanovení nerealistických regulací pouze proto, abyste je upravili, když se zákazníci neobjeví, je recept na chaos," varuje Farley.
Čísla mluví jasně: evropský průmysl v propadu
Data podporují Farleyho obavy. Podle analýzy Eurofound z prosince 2025 se situace dramaticky zhoršuje:
- 90 000 pracovních míst zmizelo v evropském automobilovém průmyslu pouze v roce 2024
- Výroba vozidel v EU je o 3 miliony kusů ročně nižší než před pandemií COVID-19
- Podíl elektromobilů stagnuje okolo 16-17 %, daleko od cílových 25 % potřebných k splnění bruselských cílů pro rok 2025
- Podle asociace dodavatelů CLEPA bylo v roce 2024 oznámeno 54 000 propuštění pouze u dodavatelů, což překonalo ztráty za oba roky pandemie
"Toto nejsou jen pracovní místa – jedná se o základy evropské sociální stability," zdůrazňuje Farley. "To, co vidíme, není transformace, ale demontáž evropského automobilového průmyslu."
Čína zdvojnásobila podíl na evropském trhu
Zatímco evropští výrobci bojují s nevyhovující regulací a klesající poptávkou, čínské automobilky masivně expandují. Podle dat JATO Dynamics čínské značky v první polovině roku 2025:
- Zvýšily prodeje o 91 % meziročně na 347 135 vozů
- Podíl na trhu vzrostl z 2,7 % na rekordních 5,1 %
- V červnu 2025 čínské značky v kombinovaných prodejích poprvé předstihly Mercedes-Benz
- Za celou první polovinu roku čínské značky prodaly více vozů než Ford (5,1 % vs. 3,8 %)
Růst táhnou především značky jako BYD (nárůst o 311 % na 70 500 vozů), ale také nováčci Jaecoo, Omoda, Leapmotor a Xpeng. Zajímavostí je, že čínští výrobci nesází pouze na elektromobily – u značek Jaecoo a Omoda tvoří plug-in hybridy a spalovací vozy více než 90 % prodejů.
Británie jako odstrašující příklad
Zvlášť kritický je Farley k britskému daňovému systému, který podle něj ilustruje absurditu evropského přístupu k elektromobilitě. Od dubna 2028 zavede Spojené království novou daň za najeté kilometry pro elektromobily:
- 3 pence za míli (přibližně 1 Kč/km) pro plně elektrická vozidla
- 1,5 pence za míli pro plug-in hybridy
- Daň bude účtována navíc k současné silniční dani ve výši 195 liber ročně
Paradox nastává v tom, že britská vláda současně nabízí nákupní dotaci až 3 750 liber (přibližně 112 000 Kč) na nové elektromobily. Jedno ministerstvo vyplácí dotace a druhé okamžitě vybírá daně za ujeté kilometry. "To je přesně ten druh nekonzistentní politiky, která ničí důvěru investorů a spotřebitelů." říká Farley.
Průzkum magazínu What Car? ukazuje dopad této politiky: 52 % potenciálních kupců by odradila daň za ujeté kilometry od nákupu elektromobilu. Ještě znepokojivější je, že 38 % lidí, kteří již plánovali koupi elektromobilu, by své rozhodnutí kvůli této dani přehodnotilo.
Co požaduje automobilový průmysl?
Farley ve svém sloupku formuluje konkrétní požadavky na evropské zákonodárce:
1. Stabilní desetiletý horizont
Průmysl potřebuje jasný, předvídatelný regulační rámec na minimálně deset let. Současná praxe každoročních úprav cílů neumožňuje plánování investic v řádu stovek miliard eur.
2. Sladění cílů s realitou trhu
Emisní cíle musí odpovídat skutečné poptávce spotřebitelů. Evropští výrobci již investovali stovky miliard eur do vývoje elektromobilů – vlády musí investovat podobné částky do nabíjecí infrastruktury a nákupních pobídek.
3. Prodloužení role hybridů
Spotřebitelé by měli mít možnost déle využívat hybridní technologie jako most k plné elektrifikaci, místo aby byli tlačeni k přechodu, na který nejsou připraveni.
4. Přehodnocení pravidel pro užitkové vozy
Současná regulace považuje dodávky za luxusní vozidla, ačkoliv jsou to pracovní nástroje pro instalatéry, květináře a stavebníky. Pouze 8 % nových dodávek je elektrických, přesto jsou na ně kladeny stejné emisní požadavky. Tato pravidla nespravedlivě postihují malé a střední firmy, které tvoří více než 50 % evropského HDP.
Investice nestačí bez poptávky
Evropští výrobci podle Farleyho nežádají protekcionismus ani finanční pomoc. Co požadují, je konzistentní politika, která umožní přežití odvětví v globální konkurenci.
Data CLEPA ukazují, že investice do elektromobility v EU dramaticky poklesly. V roce 2024 se investice do výroby komponentů pro elektromobily propadly na 5,64 miliardy eur – nejnižší úroveň od roku 2019. Pro srovnání v roce 2022 investice dosahovaly 18,15 miliardy eur.
Důvod je prostý: slabší než očekávaná poptávka po elektromobilech. Zatímco Brusel předpokládal prodej elektromobilů na úrovni 25 % všech nových vozů, realita je 16-17 %. V roce 2024 nejméně osm společností odložilo nebo zcela zrušilo projekty výroby baterií v Evropě.
Evropská komise chystá změny
EU v květnu 2025 schválila dílčí úlevu – místo ročního hodnocení plnění emisních cílů pro roky 2025-2027 bude hodnocení průměrné za celé tříleté období. Jedná se však o kosmetickou úpravu, která neřeší zásadní problémy.
Skutečný test přijde 10. prosince 2025, kdy Evropská komise představí nový balíček opatření pro automobilový průmysl. Očekává se mimo jiné revize emisních standardů pro rok 2035 a návrh na podporu firemních flotil.
Varování před ztrátou konkurenceschopnosti
Farley uzavírá své varování jasnou volbou: "Evropa stojí před binární volbou. Buď podpoří fungující, konkurenceschopný automobilový průmysl, který bude světovým lídrem v zelených technologiích, nebo bude lpět na nedosažitelných cílech a sledovat, jak její trh ovládnou importy a její továrny reznou."
Ford sám, jak Farley připomíná, působí v Evropě více než sto let a chce být součástí zelené budoucnosti kontinentu. Požaduje však politiku, která to umožní – nikoliv ideologicky motivovaná nařízení odpojená od tržní reality.
S čím má Farley podle všeho pravdu, je britský příklad – daňový systém, který jednou rukou podporuje elektromobilitu dotacemi a druhou ji okamžitě zdaňuje, je těžko obhajitelný. Lepším řešením by podle některých odborníků bylo buď zrušení dotací, nebo ponechání současného daňového systému, ale ne obojí současně.
Co říci závěrem? Farley není sám
Evropský automobilový průmysl, který zaměstnává přes 13 milionů lidí napříč celým hodnotovým řetězcem, čelí kritické situaci. Kombinace nerealistické regulace, nedostatečné infrastruktury a rostoucí čínské konkurence vytváří toxickou směs, která již vedla ke ztrátě desítek tisíc pracovních míst.
Varování Jima Farleyho je jen jedním z mnoha hlasů z průmyslu, které volají po změně kurzu. Otázkou zůstává, zda evropští politici budou naslouchat včas, nebo zda budou muset reagovat až poté, co škody budou nenapravitelné.
Odpověď se dozvíme již 10. prosince 2025, kdy Evropská komise představí své návrhy. V sázce je budoucnost jednoho z nejdůležitějších evropských průmyslových odvětví.