Přejít k hlavnímu obsahu
EV Magazin

Hlavní navigace

  • Novinky
  • Diskuze
  • Nabíjení
  • Katalog EV
  • Nástroje
    • Kalkulačka
    • Evidence EV
    • Statistiky EV
  • Testování
  • Superchargery
Menu uživatelského účtu
  • Přihlásit se

Přihlásit se

Načítám formulář…

Nemáte účet? Zaregistrujte se

nebo pokračujte přes
Pokračovat přes Facebook Pokračovat přes Google

Drobečková navigace

  1. Domů
Baterie a technologie

Konec evropského snu o bateriích? Plány splaskly o polovinu, expert ukazuje na jediného zachránce

Miriam Česáková 3 Červen, 2026 · 6 min čtení
Ilustrační foto
Foto: Ilustrační foto

Evropa plánovala vybudovat výrobu bateriových článků s kapacitou 2 000 GWh ročně. Dnes jí zbývá méně než polovina. Profesor Heiner Heimes z prestižního institutu PEM při RWTH Aachen v otevřeném rozhovoru popisuje, proč je evropská bateriová výroba v „údolí slz“ — a proč přesto vidí cestu vpřed.

Evropský sen o bateriové soběstačnosti dostává jednu tvrdou ránu za druhou. Z původně plánovaných 2 000 gigawatthodin roční kapacity zbyla na papíře sotva polovina a reálná výroba se rodí v obrovských křečích. Profesor Heiner Heimes z prestižního institutu PEM při RWTH Aachen popisuje současný stav jako bolestivé „údolí slz“ — zároveň však v exkluzivním rozboru ukazuje, že Evropa stále drží trumfy, o kterých se příliš nemluví. Klíč k záchraně podle něj leží v rukou jediného koncernu a strategii připomínající vznik leteckého gigantu Airbus.

Údolí slz: Postavit halu je to nejjednodušší

Zatímco ještě před dvěma lety byla Evropa zaplavena tiskovými zprávami o stavbě desítek gigatováren, realita roku 2026 přinesla drsné vystřízlivění. Plánované výrobní kapacity bateriových článků na starém kontinentu splaskly z původních 2 000 GWh na méně než 1 000 GWh ročně. A to mluvíme pouze o plánech, nikoli o reálně běžící produkci.

„Když počáteční nadšení opadne, přichází ta nejtěžší fáze. Postavit budovu a navézt do ní stroje je relativně snadné. Ale dosáhnout stabilní sériové výroby s nízkou zmetkovitostí, to je úplně jiná disciplína,“ vysvětluje profesor Heiner Heimes z RWTH Aachen, který patří k předním evropským kapacitám v oblasti výrobních technologií pro elektromobilitu. Fázi náběhu výroby, kdy se továrny potýkají s mikroskopickými odchylkami v chemických procesech a obřími finančními ztrátami, označuje jako „údolí slz“. Jde o období, které je podle něj „maximálně náročné na know-how a neuvěřitelně kapitálově intenzivní“.

Northvolt a Morrow jako varovný prst

Důsledky tohoto technologického očistce už evropský průmysl pocítil naplno. Švédský Northvolt, který měl být chloubou Evropy a přímým konkurentem asijských draků jako CATL či BYD, skončil po sérii produkčních problémů a ztrátě klíčových kontraktů bankrotem. Tento pád otřásl celým odvětvím. Nedávno navíc evropské bateriové ambice utrpěly další těžkou ránu, když norský startup Morrow Batteries oficiálně vyhlásil bankrot poté, co nedokázal včas zajistit finance pro dokončení industrializace.

Podle Heimese mají tyto kolapsy fatální dopad na psychologii celého trhu. „Když selže takto velký projekt, podlomí to důvěru investorů a politiků v celou evropskou výrobu článků,“ varuje expert. Peníze se pak shánějí mnohem hůře a Evropa zůstává v kritické závislosti na dovozu.

PowerCo: Poslední evropská naděje v Salzgitteru

Pokud má Evropa v této strategické bitvě uspět, veškerá pozornost se nyní upírá na jednoho klíčového hráče. Heimes to formuluje zcela bez obalu: „Když to PowerCo s Volkswagenem nedokáže — vybudovat v Evropě stabilní výrobu článků — kdo jiný by to měl dokázat?“

Bateriová dcera koncernu Volkswagen představuje nejstabilnější a nejlépe financovaný pokus o evropskou soběstačnost. Její gigafactory v německém Salzgitteru již zahájila produkci takzvaných unifikovaných článků (Einheitszelle). Tyto standardizované baterie mají zamířit do celé modelové palety koncernu, což přinese obrovské úspory z rozsahu. Právě z produkce Salzgitteru mají těžit i připravované dostupné modely z rodiny Electric Urban Car Family, včetně očekávané Škody Epiq, která slibuje změnit pravidla hry na našem trhu.

Volkswagen navíc jistí sua technologickou budoucnost i za oceánem. Jeho spojenectví s americkým QuantumScape, kde QuantumScape nedávno spustil pilotní linku Eagle Line pro revoluční solid-state články QSE-5, ukazuje, že Evropané chtějí hrát prim i v příští generaci baterií. Licenční dohoda navíc PowerCo umožňuje vyrábět až 80 GWh těchto pevnolátkových článků ročně.

Čínský válec nespí: Od nadvlády k novým pravidlům

Zatímco se Evropa trápí v údolí slz, asijská dominance dál roste. Podle aktuálních statistik SNE Research ovládá samotný CATL přes 40 % globálního trhu s bateriemi pro elektromobily. A Číňané jdou ještě dál — nespokojí se jen s masovou výrobou, ale začínají diktovat celosvětové standardy. Od července 2026 vstupuje v platnost první čínská národní norma GB/T, která jasně definuje a klasifikuje solid-state baterie. Čína tak určuje pravidla hry dříve, než západní státy vůbec stihnou zasednout ke stolu.

Asijští výrobci navíc pokročilé technologie dodávají do sériové výroby už dnes. Skvělým příkladem je semi-solid-state baterie SolidCore v kompaktním hatchbacku MG4 EV Urban, která přináší pevnou chemii do cenově dostupného segmentu, zatímco evropské automobilky o pevném elektrolytu stále spíše jen mluví.

Světlé body: V recyklaci a balení článků máme navrch

I přes hrozivá čísla Heiner Heimes varuje před kapitulací. Evropa má totiž silné postavení v jiných částech bateriového ekosystému, které sice nejsou tak mediálně vděčné jako gigafactory, ale jsou pro fungování trhu kritické:

  • Výroba modulů a packů: Sestavování samotných článků do hotových akumulátorových sad pro konkrétní auta se evropským firmám daří skvěle a generuje stabilní zisky.
  • Testování a výzkum: Evropská testovací centra a akademické laboratoře (včetně RWTH Aachen) patří ke světové špičce. Inovace se stále rodí zde.
  • Recyklace: V cirkulární ekonomice a zpětném získávání drahých kovů má Evropa před Asií technologický náskok. Startupy jako Cylib či Vianode úspěšně budují uzavřené materiálové cykly.

Vize „Airbus pro baterie“ a klastr FastBat

Podle Heimese musí Evropa opustit myšlenku, že si každý stát vybuduje svůj kompletní bateriový průmysl sám. Řešením je koordinace po vzoru leteckého gigantu Airbus — tedy model, kdy každá země přispěje tím, v čem exceluje. Německo dodá výzkum a vývoj, Francie chemii, severské země suroviny a střední Evropa výrobní kapacity.

Prvním reálným krokem k této integraci je nově spuštěný výzkumný klastr FastBat (Fast Battery Customization). S rozpočtem 50 milionů eur pod vedením RWTH Aachen propojuje přední vědecká centra. Jeho cílem je radikálně zkrátit vývojové cykly baterií, urychlit nasazení pevnolátkových i sodíkových článků do praxe a pomoci nadějným startupům překonat právě ono obávané „údolí slz“.

Realistický verdikt: Lídrem nebudeme, ale své místo máme

„Nejsem optimista, nejsem pesimista. Jsem realista,“ uzavírá Heimes svůj pohled na bateriové závody. Evropa podle něj již nikdy nebude globálním lídrem v masovém objemu výroby samotných článků — tento vlak ujel. Pokud se však soustředí na specializované technologie, špičkový výzkum, ekologickou recyklaci a silné hráče typu PowerCo, dokáže si vybudovat stabilní, bezpečné a konkurenceschopné postavení, které zajistí budoucnost jejímu automobilovému průmyslu.

Proč je masová výroba bateriových článků pro evropské nováčky tak těžká?

Bateriová chemie je extrémně citlivá na stabilní podmínky. Dosáhnout v obřích halách zmetkovitosti pod 5 % vyžaduje roky zkušeností s přesným laděním vlhkosti, čistoty vzduchu a tlaku. Čínští giganti mají obrovský náskok díky dekádám praxe a integrovaným dodavatelským řetězcům.

Může krach startupů jako Northvolt či Morrow ohrozit dostupnost baterií pro evropská auta?

Z krátkodobého hlediska nikoli. Evropské automobilky mají zajištěné dodávky článků z asijských továren, z nichž mnohé již stojí přímo v Evropě (např. CATL v Maďarsku). Zvyšuje to však geopolitické riziko a závislost na dodavatelích mimo EU v případě obchodních konfliktů.

Jakou roli hraje v evropských plánech Škoda Auto?

Škoda Auto je klíčovým příjemcem technologií. Připravované modely jako Škoda Epiq či Elroq budou spoléhat na unifikované články z produkce PowerCo (koncernu VW). Úspěch bateriové divize v Salzgitteru je tak přímo spojen s cenovou konkurenceschopností mladoboleslavských elektromobilů.

Add EVmagazin as a preferred source on Google

Mohlo by vás zajímat

Ilustrační foto

Kupujete ojetý elektromobil? Tato data ukazují, u kterých modelů baterie stárne pomaleji

Ilustrační foto

Zadlužený BayWa prodává rychlonabíječky. Rakouská EVN přebírá 170 stojanů s výkonem až 400 kW

Zeekr 7X | zdroj: zeekr.eu

Zeekr 7X přidá 85 kWh baterii. Čína má nový mezistupeň v nabídce, Evropa čeká

Štítky

  • EV novinky
  • Elektromobilita
  • Elektromobil
  • Baterie
  • Technologie
Facebook Twitter Linkedin Pinterest E-mail

Diskuze

Zobrazit všechny diskuze →

Přihlásit se a zapojit do diskuze
Zatím žádné komentáře — buďte první, kdo se podělí o svůj názor.
Obrázek
Evidence elektromobilu

Podcasty

Zvukový soubor
Německo vyrobilo přes 1,6 mil. elektromobilů
Zvukový soubor
24.1.26 - Nabíjecí infrastruktura roste rychleji než prodeje EV
Zvukový soubor
23.1.26 - Dreame vstupuje na automobilový trh
Zvukový soubor
23.1.26 - Co přináší 1000 kW nabíjení od BYD
 

Nejčtenější články

Německé dotace v číslech: vyplaceno je 230 milionů eur, po Tesle nejvíc boduje Škoda Elroq

Německý úřad BAFA schválil už přes 52 tisíc žádostí o dotaci na elektromobil. Polovinu peněz čerpají domácnosti s nižšími příjmy.... >>

CATL ovládl 40 % světového trhu baterií. BYD dodal třikrát méně

CATL dodal v první polovině roku 2026 baterie o kapacitě 242,7 GWh a drží téměř 40 % světového trhu. BYD s 14,4 % zaostává trojnásobně.... >>

Elektrická bestie s 1 000 koňmi: Jaguar Type 01 ukázal unikátní interiér a známe český termín prodeje

Jaguar poprvé ukázal interiér elektrického Type 01 a české zastoupení upřesnilo termíny: objednávky se otevřou na začátku roku 2027,... >>

Nejdostupnější Xpeng se chystá do Česka: Švýcarský ceník napovídá, že L03 vyjde kolem 900 tisíc Kč

Čínský Xpeng odhalil švýcarské ceny nového elektrického SUV-kupé L03. Podle redakčního odhadu by se nejdostupnější model značky mohl... >>

První pětka podle WLTP

Níže najdete seznam pěti vozů z našeho katalogu elektroaut s nejdelším dojezdem podle WLTP.

CLA 250+ Electric

Mercedes-Benz - CLA 250+ Electric

Dojezd dle WLTP: 808 km

iX3 50 xDrive Neue Klasse

BMW - iX3 50 xDrive Neue Klasse

Dojezd dle WLTP: 805 km

EV6

Kia - EV6

Dojezd dle WLTP: 708 km

Model 3 Long Range RWD

Tesla - Model 3 Long Range RWD

Dojezd dle WLTP: 702 km

e-3008 Long Range

Peugeot - e-3008 Long Range

Dojezd dle WLTP: 700 km

Superchargery

Björkliden, SwedenBjörkliden, Sweden
3 míst • 250 kW • ne-Tesla
Wuppertal, GermanyWuppertal, Germany
20 míst • 250 kW • ne-Tesla
Oosterhout, NetherlandsOosterhout, Netherlands
12 míst • 150 kW • ne-Tesla
Weiterstadt, GermanyWeiterstadt, Germany
16 míst • 250 kW • ne-Tesla
Langkampfen, AustriaLangkampfen, Austria
11 míst • 250 kW • ne-Tesla
Zobrazit všechny superchargery →
Registrace elektromobilů  ·  Srovnání elektromobilů
EV MAGAZIN

Průvodce světem elektromobility

Instagram Facebook YouTube

Obsah

  • Články o elektromobilech
  • FAQ – otázky a odpovědi
  • Evidence elektromobilu
  • Sdílejte svou zkušenost
  • Nabíjecí stanice

Kalkulačky

  • Kalkulačka dojezdu (WLTP/EPA)
  • Srovnání nabíjecích tarifů
  • Náklady na nabíjení

Kontakt

  • Šéfredaktor Daniel Česák
  • info@evmagazin.cz
  • O nás
  • Reklama
© 2026 EV Magazin. Podmínky a ochrana dat. Data: CC BY-NC-SA 4.0 · © OpenStreetMap Tvorba webu: Studiografix
Reklama